Žánr: Drama, Životopisný

USA, 2014

Režie: Tim Burton

Hudba: Danny Elfman

Hrají: Christoph Waltz, Amy Adams, Krysten Ritter

Ocenění: Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon v muzikálu nebo komedii (Amy Adams)

Film Big Eyes vypráví skutečný a šokující příběh jednoho z nejkolosálnějších uměleckých podvodů v historii. Na sklonku čtyřicátých a počátku padesátých let dosáhl malíř Walter Keane neuvěřitelného úspěchu, naprostou revoluci v komercionalizaci populárního umění se záhadnými obrazy tváří s velkýma očima. Bizarní a šokující pravda nakonec vyšla najevo, když se zjistilo, že Walterovi práce nebyly ve skutečnosti vůbec vytvořeny jím, ale jeho manželkou Margaret. Keane, jak se zdálo, žil kolosální lží, kterou oklamal celý svět. Příběh je až příliš neuvěřitelný, aby byl smyšlený. Big Eyes se soustředí na Margaretino umělecké probuzení, fenomenální úspěch jejích obrazů a její bouřlivý vztah s manželem, který byl katapultován k mezinárodnímu věhlasu tím, že přijímal ocenění za její práci.

Před tím než se pustím do samotné recenze, tak sem dám pár zajímavostí. Film Big Eyes je druhým životopisným filmem Tima Burtona (tím prvním je snímek Ed Wood). Do tohoto filmu obsadil Tim Burton převážně herce, s kterými ještě nespolupracoval, což je u něho celkem nezvyklé. Jedná se o první Burtonův film od r. 1992, kde nehraje, ani Johnny Depp, ani Helena Bonham Carter. Obrazy dětí s velkýma očima se staly velkou senzací v letech 1950 až 1960.

Většinou jsme od Tima Burtona zvyklí spíše na fantasy filmy, ale tento rok překvapil filmem životopisným (v USA měl film premiéru už v prosinci 2014). Ale i tento film nepostrádá pár záběrů, kdy lidé mají větší oči než by měli mít. Zkrátka ani tento film nepostrádá takový ten Burtonovský styl.

U životopisných filmů si stále, když je sleduju, říkám, že je to podle skutečných událostí, a proto mě vždy takový film fascinuje. Příběh tohoto filmu je jasný - Margaret Keane je malířka, která maluje velmi specifickým způsobem, má svůj styl, maluje především děti s velkýma očima. Její manžel je také malíř, ale jeho malby lidi neoslovují tak, jak ty od jeho manželky. Malby Margaret se stanou více známými, ale jelikož ona spíš doma maluje, tak je lidem prodává její manžel. A s tím začíná malá, velká lež, když někdo ze zájemců o obraz označí Waltera za malíře těchto děl, tak se tomu vůbec nebrání. Naopak, na tuto první lež nabaluje lži další a postupně se lži stávají jeho životem. A Margaret je utlačena svým manželem, ale přesto nadále kreslí a děti s velkýma očima se stávají fenoménem.

U filmů Tima Burtona mě vždy osloví také hudba, která filmy doprovází. Jeho dvorním skladatelem je Danny Elfman, takže i k tomuhle filmu skládal hudbu on. Ale musím se přiznat, že tentokrát zněla jeho hudba trochu jinak, ale přesto se mi velmi líbila a krásně dotvářela atmosféru filmu. Přece jen, tentokrát to byl trochu jiný film Tima Burtona.

A možná někteří z vás již víte, že k tomuto filmu také nazpívala dvě písně zpěvačka Lana Del Rey. Píseň Big Eyes a I Can Fly jsou obě krásně emotivní a opět se k filmu hodí, naprosto. Jedna z nich dokonce zazní v průběhu filmu.

No a věc, kterou nesmím opomenout, jsou herecké výkony. To, že Amy Adams dostala za svůj výkon Zlatý glóbus, svědčí samo o sobě. Ale jak Amy Adama, tak Christopher Waltz, hráli naprosto skvěle - jejich role jsem jim naprosto věřila a působilo to tak skutečně, že jsem si říkala, proč se tak ti lidé chovají, jako kdyby to byli doopravdy oni. Zkrátka jejich herecké výkony se mi opravdu líbily a myslím, že to bylo zahrané skvěle.

Mně se tento film opravdu líbil, a proto mě opravdu mrzelo, když jsem si četla některé komentáře uživatelů na čsfd, nebo dokonce některé recenze. Netvrdím, že je to nejlepší film všech dob, nejlepší film Tima Burtona, ale ode mě si minimálně těch 9 hvězdiček zaslouží.