Jak těžké je probubnovat se za svým snem?

Whiplash

Hudební / Drama

USA, 2014

Ocenění: 3 Oscars

více o filmu

Andrew Neiman je devatenáctiletý jazzový bubeník, který sní o slávě, ale není si jistý tím, zda se jeho sny někdy naplní. Pronásledovaný neúspěšnou spisovatelskou kariérou svého otce je rozhodnutý vystoupat až na samotný vrchol nejprestižnější hudební konzervatoře. Jednoho večera na Andrewa, který právě cvičí na bicí, narazí Terence Fletcher, dirigent, proslavený svým učitelským talentem ve stejné míře jako svými nemilosrdnými praktikami. Ačkoliv si spolu toho večera příliš mnoho nesdělí, probudí Fletcher v Andrewovi touhu dosáhnout svého cíle. K Andrewovu překvapení dalšího dne Fletcher požádá o to, aby byl Andrew přidělen k jeho kapele. Tento jediný čin mladíkovi navždy změní život. Zpočátku je Andrew nucen fungovat pouze jako „záskok" a otáčet partituru hlavnímu bubeníkovi. Ale na příští soutěži, které se kapela účastní, hlavní bubeník řízením osudu či něčím přičiněním ztratí svou partituru. Andrew, který zná celý part nazpaměť, dostane šanci hrát. Ačkoliv se tímto činem odcizí ostatním hudebníkům, kapela soutěž nicméně vyhraje a Andrew má šanci stát se Fletcherovým novým oblíbencem.

Vzhledem k nominacím na Oscary jsem o tomto filmu již slyšela, ale sama jsem bych se k němu asi nedostala. Takže jak to, že jsem ho nakonec zhlédla? Každý rok se školou jdeme na nějaký film do kina, většinou vybírají nějaký starší, ale tentokrát vybrali tento, který šel u nás do kin v lednu tohoto roku. Minulý rok jsme šli například na film Nenávist. 

Příběh byl samozřejmě hodně silný a ve filmu figurovaly dvě hlavní postava - ambiciózní student Neiman, který žije jenom bubnováním a učitel Fletcher, který se nebojí použít velmi silná slova a ke svým studentům je hodně drsný. Tyto dvě postavy stojí ve filmu proti sobě a obě mají své klady i zápory, v tomto filmu není žádný "hrdina", kterému byste celý film fandili. 

Mně osobně přišel hlavní hrdina - Neiman strašně nesympatický, ale to mi zároveň na filmu vůbec nevadilo, prostě to k tomu filmu tak patřilo. Naopak Fletcher byl velmi charakteristický, i když zároveň hodně.. drsný a zkrátka to bylo taky moc. Ale bylo vážně zajímavé sledovat tyto dvě postavy, jak stojí proti sobě, jak proti sobě bojují.

Nejvíc mě na filmu dostávaly scény, kdy kamera detailně zabírala, jak Neiman bubnuje, všechen ten obraz, ty detaily - to mě vážně dostalo. Navíc kapela, v které hrál, byla jazzová, takže použitá hudba ve filmu byla opravdu skvělá. 

Samozřejmě je to kvalitní film, i když nepředpokládám, že bych se na něj ještě někdy podívala. Ale líbil se mi a musím říct, že určitě má své kvality a má něco do sebe.