V pasti

(Trapped)

Michael Northrop

Rok vydání: 2012 (v ČR 2013)

Počet stran: 207

Nakladatelství: Albatros Media - CooBoo

Překlad: Zuzana Halamíčková

Autor Michael Northrop už pár let píše YA knihy a některé z nich dostaly i menší ocenění. Kniha Trapped však na jedno z takových ocenění byla pouze nominována.

Den, kdy začala sněhová bouře, bylo zrušeno další vyučování - přesto nikdo pořádně nevěděl, jak dlouho taková sněhová vánice může trvat. Den, dva nebo týden? Těžko říct. Ve škole zůstane jenom jeden učitel a sedm studentů, kterým postupně dochází, že ve škole asi nějaký ten čas pobudou. Proto si musí obstarat základní potřeby - teplo, jídlo a další věci, které člověk potřebuje k životu. Sníh o sobě dává také čím dál víc vědět - postupně vypadne elektřina, v budově se začíná ochlazovat a také střecha, která musí unést tuny sněhu, o sobě dává vědět.

Kniha je určená spíše pro mládež, což jsem se dozvěděla, až po jejím dočtení, jelikož jsem knížku měla půjčenou z knihovny a tam byla v oddělení pro dospělé - pro to jsem k ní i přistupovala jako ke knížce pro dospělé. Takže nakonec jsem musela přehodnotit, co si o téhle knížce myslím, i když ono to ve výsledku vyjde nastejno, jelikož i mládež a děti si zaslouží kvalitní četbu.

Jako první musím zmínit obálku a název, který přímo čtenáře láká k přečtení celé knížky. Mě samotnou zaujala jako první obálka, a pak i anotace - obojí mě přinutilo popadnout tuhle knížku.

Začnu plusy knížky. Jako první musím rozhodně zmínit skvělé vytvoření atmosféry. Knížku jsem četla uprostřed těch tropických dnů, které jsme v srpnu mohly zažít, ale přesto jsem si dokonale uměla představit, že právě teď jsem já uvězněná v té škole a kolem mě je naprostá zima, která se pomalu vkrádá i do mého těla. A nejvtipnější na tom je, že když jsem knížku dočítala v autobuse cestou domů a zvedla jsem oči od knížky - vážně jsem si myslela, že venku uvidím napadaný sníh. Z toho jsem byla vážně zmatená, ale vzhledem ke knížce i příjemně překvapená. No, ségra si myslela, že jsem blázen, když jsem v tom vedru tvrdila, že jsem si myslela, že je zima.
Tímhle bodem ale ty výrazné plusy bohužel končí. Teď jsou na řadě mínusy knížky, kterých je o trochu víc. Hlavním postavám má být patnáct let, ale celou dobu se chovají jako dvanáctiletí. A jelikož příběh vypráví Scotty, takže všechno doprovází jeho emoce a myšlenky, tak zvláště u něj to bylo poznat. Celá parta kluků kolem něj byla celá u vytržení ze dvou holek, jako by v životě s žádnou holkou nemluvili a taky to, jak se bavily mezi sebou. No, vážně působili jako o hodně mladší, než kolik jim podle autora bylo.
Také byste si mohli myslet (po přečtení anotace), že v knížce musí nastat nějaký ten wow moment a já sama jsem na něj celou dobu čekala, ale omyl - žádný takový moment nenastane, knížka skončí spíš takovým utržením - znenadání. A konec vyzněl trošku naprázdno.

Od téhle knížky jsem určitě čekala víc a čekala jsem spíše nějaký napínavý thriller, který mi nedá spát. Ale v tomhle jsem se neskutečně spletla. Knížka se sice četla velmi hezky a rychle, ale samotný příběh mě trošku zklamal.