Filmové objevy (02/2021)

     Od mého posledního článku s názvem "Filmové objevy" sice uplynulo již pár měsíců, přesto jsem na tuto sérii nezanevřela a opě...


    Od mého posledního článku s názvem "Filmové objevy" sice uplynulo již pár měsíců, přesto jsem na tuto sérii nezanevřela a opět se k ní vracím. Navazuji tam, kde jsem přestala, tedy měsícem únorem a filmy, které jsem právě v tom měsíci objevila (či znovu-objevila).

    Snímek Happy End (1967) režiséra Oldřicha Lipského je v jeho kinematografii často přehlížen, ani v době vydání se film netěšil divácké a kritické přízni, alespoň u nás. V americkém tisku sklízel film Happy End dobré ohlasy a na Mezinárodním festivalu fantastických filmů a hororů v Sitges získal dokonce hlavní Cenu za nejlepší film. Zároveň se jedná o první film, na kterém Lipský spolupracoval se scénáristou Milošem Macourkem. Příběh sleduje odsouzence Bedřicha, jehož život začíná jeho smrtí, tudíž je děj filmu vyprávěn pozpátku. Film začíná popravou hlavního hrdiny a postupně se dozvídáme, jaké události tomuto okamžiku předcházely. Samotný děj filmu je nám dokonce vyprávěn hlavním hrdinou, který si mnohdy jednotlivé události interpretuje po svém, což tvoří jeden ze zdrojů komedie. Dalším takovým zdrojem jsou samotné dialogy, jelikož věty vyřknuté postavami ve filmu jsou nám prezentovány v opačném pořadí. Takto napsaný scénář tedy vyžaduje divákovu maximální pozornost, jinak mu některé vtipné pasáže můžou naprosto uniknout. Fyzická komedie zde samozřejmě také nechybí, jen si to představte, jezení pozpátku, běh pozpátku a zkrátka všechny činnosti vykonávané postavami jsou vyobrazeny pozpátku. Takto vyprávěný film si proto vyžádal i náročné natáčení, kdy herci museli některé věty říci pozpátku, či některou akci provést pozpátku. V československé i světové kinematografii se jedná o ojedinělý film, který si tímto způsobem hraje vyprávěcími způsoby. 
Film je zdarma ke zhlédnutí na youtube kanálu Česká filmová klasika: https://www.youtube.com/watch?v=I0OjVTZdJ1Q.

    Film Čelisti (Jaws, 1975) je jedním z nejznámějších zástupců hororového žánru, přestože snímek není čistou žánrovkou, ale místo toho mísí thriller s hororem i dobrodružstvím. Možná právě proto se jedná o dobře přístupný horor i pro širokou veřejnost. Režisér Steven Spielberg za svoji kariéru laškoval s žánrem hororu hned několikrát; snímek Jurský park obsahuje pasáže, které by se daly označit za hororové, stejně tak sci-fi Blízká setkání třetího druhu, tyto dva snímky přímo režíroval, ale dále taky produkoval známou hororovou  komedii Gremlins a dokonce se podílel i na psaní scénáře k filmu Poltergeist. Scénář k filmu Čelisti ovšem nechal na scénáristovi Carl Gottliebu, který spolu-pracoval s tvůrcem knižní předlohy Peterem Benchleym. Hlavním hrdinou filmu Čelisti je Martin, který se stal novým šerifem ostrova Amity Island, a hned je donucen se vypořádat s pohromou, kterou je žralok tyranizující lidi užívající si slunečných pláží. Film Čelisti je jedním z šesti hororů, které kdy byly nominovány na Oscara v kategorii Nejlepší film, přestože se mu hlavní cenu nepodařilo vyhrát, odnesl si sošku za kategorie nejlepší střih, hudba a mix zvuku. Právě hudba Johna Williamse dodává filmu na závažnosti i strašidelnosti a samotný soundtrack filmu se velmi proslavil. Po Čelistech vydaném roku 1975 následovalo mnoho pokračování tohoto filmu, oficiálních i neoficiálních, ale už žádnému následovníku se nedostalo ani zdaleka takového kritického uznání jako právě onu prvnímu zfilmování. 

    Film Nahý (Naked, 1993) jsem měla poprvé tu čest vidět na Letní filmové škole v Uherském Hradišti a od té doby se řadí mezi mé oblíbené filmy. Jedná se o první film režiséra Mikea Leigh, který byl uveden v Cannes, odkud si zároveň odnesl dvě ceny - za nejlepšího režiséra a za nejlepší herecký výkon v hlavní roli (David Thewlis). Děj filmu sleduje postavu Johnnyho, který se protlouká ponurým Londýnem, kam původně přijel navštívit svoji bývalou přítelkyni. Tento muž se nestará o nic a o nikoho, vše je mu jedno, akorát narušuje životy ostatních. Nihilistický pohled na svět, v kterém jsou lidé pouhými objekty. Odvrácená strana Londýna plná lidí, kteří se vyžívají ve své špatnosti. Divákovi je svěřena úloha kritika a je důležité na postavy filmu a jejich činy nahlížet kriticky. Film, který mi nedá spát, na který se jen těžko dívá, ale přesto od něj člověk nedokáže odvrátit oči. 

    Tvorbu režiséra Baz Luhrmana člověk, buď miluje, nebo nenávidí, já osobně jsem jeho velmi stylizovaným filmům propadla. Film Romeo a Julie (Romeo + Juliet, 1996) jsem si zamilovala už na střední a od té doby se k němu ráda vracím. Klasická Shakespeareovská hra je převedena do moderní doby i moderního prostředí Verony Beach, avšak původní jazyk je zde zachován, a tak postavy mluví, jako by vypadly přímo z divadelního jeviště. Stylizace snímku se projevuje především svým střihem, kamerou, soundtrackem a výpravou. Vše doplňují skvělé herecké výkony hlavních protagonistů, které hrají Leonardo Dicaprio a Claire Danes. Po mnohém zhlédnutí tohoto filmu jsem došla k závěru, že na něm miluji vše kromě onoho klasického milostného příběhu. Přesto se tohoto zpracování nemohu nabažit.

Jedním z nových filmů, který mě příjemně překvapil, je Sound of Metal (2019). Tento snímek nominovaný na Oscary (odnesl si sošku za Nejlepší zvuk a Nejlepší střih) natočil Darius Marder, jedná se o jeho třetí film v pořadí. Hra se zvukem je zde opravdu znát a divák má tak šanci nahlédnout na svět skrze uši hlavní postavy. V hlavní roli zde exceluje Riz Ahmed, který se pomalu ale jistě stává mým oblíbeným hercem, doporučuji se podívat na film Slídil (Nightcrawler, 2014), v kterém hraje po boku Jake Gyllenhaala. Film Sound of Metal sleduje příběh bubeníka, který přijde o sluch a s touto nově nabytou realitou se postupně vyrovnává. Část filmu se odehrává v komunitě neslyšících a mnoho herců hrajících v tomto filmu je doopravdy neslyšících, je důležité, aby herci s postižením taky dostávali šance a příležitosti. Riz Ahmed, který hraje postavu, která postupně ohluchne, se na roli intenzivně připravoval - musel se například naučit znakovou řeč a hrát na bicí. 

Mohlo by tě zaujmout:

0 komentářů

Děkuju za návštěvu i komentář :)

Počet zobrazení stránky