Dneska jsem se rozhodla napsat první z těch rozsáhlejších článků, které plánuji. Jak už jsem psala, zhruba jednou týdně vyjde podobný článek, kde se rozepíšu o všem, co mě v nedávné době zaujalo - ale pořád se bude jednat hlavně o knížky, filmy, hudbu a podobné věci. No, možná sem tam přihodím něco navíc, ale to spíš příležitostně.

Jako první začnu filmem Perfume: The Story of a Murderer. Tento film jsem viděla už předtím, jako malá, ale pamatovala jsem si z něho jen to, že mě fascinoval a líbil se mi. To bylo vše. No uznejte, jak potom můžete někomu doporučit film, který si stěží pamatujete, i když víte, že byl dobrý? A jelikož ho máme i na DVD (i když v dnešní době s pomocí torrentu by ho asi nebylo těžké najít na netu), rozhodla jsem se, že se na něj znovu podívám. Samozřejmě v originále, s titulkama. Film byl přesně takový, jak jsem si ho pamatovala - tedy moje dojmy z něho, moje pocity. Opravdu se jedná o fascinující příběh, film je natočený naprosto skvěle, tím myslím kameru, barvy, Ben Whishaw zahrál hlavní roli opravdu skvěle a celý film doprovázela nádherná hudba. Pokud jste tento film ještě neviděli, určitě to napravte

Pak jsem se chtěla zmínit o komiksu Krajina půlnočních stínů. Na čtení nemám moc času, nebo spíš mám takový zásek (o tomhle tématu možná v jiném článku), ale na komiksy si vždy čas najdu. Na tenhle jsem pouhou náhodou narazila v knihovně a rovnou si ho odnesla i domů. Celkově se mi tento komiks líbil, i když nemůžu říct, že bych z něj byla úplně unesená. Třeba komiks MY3, o kterém jsem se rozepsala nedávno v samostatném článku, se mi líbil daleko více, i když byl daleko kratší. Ale i tak říkám, že se jedná o dobrý komiks.

Nestává se často, že bych se dívala na komedie, nebo se tu o nich zmiňovala, jelikož mnohé z těch, které v dnešní době vychází, mi přijdou spíš trapné a já se na ně nemůžu koukat. Ale přesto je tu komedie, kterou řadím mezi mé oblíbené - tou je Ted, tedy Méďa. A myslím tím jedničku i dvojku. Jedničku jsem tedy viděla dvakrát, jednou v kině a jednou doma, a na dvojku jsem se nedávno koukla doma. A musím uznat, že oba díly se povedly. Ano, možná někomu humor v těchto filmech může připadat nekorektní, ale já si nemůžu pomoct - takhle moc se nasměju jen u málo filmů. Tyhle filmy opravdu řadím mezi ty nejlepší filmy na zasmání - protože v tomhle ohledu rozhodně nezklamou.

V dnešním článku nebude chybět ani seriál a tou je klasika jménem Friends/Přátelé. A proč se o tomto seriálu zmiňuju zrovna teď? Jelikož koukám na Friends znovu úplně od začátku, v angličtině s anglickýma titulkama, a už jsem u třetí řady. Taky máte nějaký seriál, u kterého jste některé díly viděli snad stokrát, ale některé vůbec, protože jste se na ten seriál dívali jen tehdy, když šel v telce? Tohle je přesně ten případ u mě. Přesto ho řadím mezi mou klasiku, jelikož tenhle seriál prostě nejde nemilovat. A jak se teď na něj dívám znovu a postupně, tak se do něj zamilovávám čím dál víc.

Pak je tu nový film Victor Frankenstein. Chci ho tady zmínit, ale samostatný článek o tomto filmu je >zde<. Ve zkratce - mně se film líbil.

Ještě tu chci zmínit trailer na nového Captain Americu s podnázvem Civil War. Trailer vypadá docela zajímavě, ale přiznám se, že z něj nejsem úplně unešená - ale to neznamená, že na tenhle film nechci do kina.

A úplně poslední věc. Slyšeli jste o koncertu The Neighbourhood v Praze, které se bude konat v březnu 2016? Jakmile jsem se to dozvěděla, tak jen: Jo, tam chci. Ale ještě předtím mají v únoru koncert Twenty One Pilots a na ty bych chtěla mnohem radši, bohužel lístky už jsou vyprodaný, ale i tak se pokusím někde nějaký lístek splašit. Ach jo, ale i tak chci na obě kapely. A co vy? Chystáte se na nějaký koncert příští rok? Já se chystám ještě na Imagine Dragons.
Tak tohle by bylo pro dnešní článek asi všechno. Doufám, že aspoň někoho bude takovýto typ článku bavit. A v příštím článku se můžete těšit na více hudby - konkrétně na to, co jsem poslouchala v listopadu.