15:14
přečteno v roce... nebo spíše návrat ke čtení samotnému
15:14Původně rozepsané october notes se změnili v Přečteno za rok. Přesněji řečeno, letos žádný článek shrnující knihy, které jsem za minul...
Původně rozepsané october notes se změnili v Přečteno za rok. Přesněji řečeno, letos žádný článek shrnující knihy, které jsem za minulý rok přečetla, nebude. Odpověď na otázku "Proč?" je jednoduchá: ani jednu knížku jsem nepřečetla, tedy alespoň ne až do konce. A věřte mi, že za tuhletu moji pravdu se opravdu stydím. Já, člověk, pro kterého bylo normální přečíst za rok alespoň! nějakých těch 50 knížek a to bylo ještě to minimum. Z extrému do extrému, možná si říkáte. Pravdou je, že jsem zhlédla spoustu filmů a seriálů a spíše těmto věcem poslední roky věnuju svůj volný čas. Což je škoda, jelikož knížek, které bych si ráda přečetla, je spousta. V Budget Books v Praze jsem narazila na spoustu titulů, které jsou už dlouho na mém to-read listu, a díky jedné takové knížce se mi vrátila chuť zpět do čtení; tou knihou je Fight Club od Chucka Palahniuka, jejíž zpracování bylo v roce 1999 uvedeno i na filmová plátna. Film, do kterého jsem se zamilovala. Film, který mě v mnoha ohledech ovlivnil. A film, u kterého bych si ráda přečetla původní předlohu. A tak jsem tu. Knížku mám; v angličtině, jelikož pokud jsem toho schopná, tak si volím knihu přečíst v původním jazyce; na pár dní jsem mimo město, mimo můj životní styl, daleko od přátel i práce, a tak nastává čas na odpočinek a také to čtení. A právě touto knihou se vracím zpět ke čtení.
Moje velká čtecí krize ovšem začala už dávno předtím než tento rok začal.
V roce 2017 jsem přečetla pouhých 5 knížek.
V roce 2016 to bylo knížek 13, což také nebyl zrovna můj nejlepší výkon. Paradoxně byl zrovna tento rok pro mě nejúspěšnějším v oblasti recenzí, na moje knižní recenze jsem byla v té době opravdu hrdá a stála si za nima a stále jsem přijímala výtisky od nakladatelství k recenzím - tehdy mě také nakladatelství sama oslovovala a měla jsem příležitost si některé knihy přečíst ještě před samotným vydáním.
V roce 2015 jsem přečetla knih 26, to také nebyl zrovna silný rok.
V roce 2014 jsem přečetla 46 knih a byl to poslední rok, kdy jsem se zúčastnila Knižní výzvy. Další rok mi došlo, že nejde o to hnát se za nějakým dosaženým počtem přečtených knih, ale zároveň není špatné mít v hlavě nějaký ten čtenářský cíl, kdy si člověk konečně přečte knihu, ke které se dlouho nedokázal dostat, přečte si knihy, o kterých ví, že ho donutí přemýšlet; nebude si schválně chtít pořizovat nebo půjčovat pouze tenké tituly jen proto, aby dosáhl toho vysněného čísla na konci roku. Je to hezké pokořovat tyto své cíle, jen se podle mého tento cíl během roku může změnit, a tak se nerada zavazuji k podobným cílům oficiálně. I když s každým novým článkem slibuji, jak se konečně vracím na blog a publikovat zde budu pravidelně.
Samotnou mě překvapilo že v roce 2013 jsem přečetla knih "jen" 19. Myslím si, že 19 je moc hezké číslo, ale vzhledem k mému minulému já, mě to samotnou zaskočilo. Rok, kdy jsem nastoupila na střední a nemyslím si, že zde spojitost hledám náhodou. Na základce jsem byla ještě opravdovým knihomolem, věčně nos zabořený v knihách: ve škole, po škole, doma, v knihovně; každou volnou minutu jsem si četla. Věčně myšlenkama ve fantastických světech a nedělalo mi problém se odpoutat od světa reálného a naplno skočit do toho smyšleného. A právě tomu bych se ráda znovu naučila, umět se od všeho odprostit a nechat se unášet příběhy hrdinů v knihách.
Blog začal jako blog o fantasy. Nemyslím si, že kdokoliv kdo fantasy-maniaka tehdy četl, by sem zabrousil i teď, ale za to si myslím, že mnozí z vás si budou pamatovat tento blog hlavně jako blog knižní. Později se k tomu přidaly filmy a také hudba, zkrátka blog odráží, nebo by podle mě měl odrážet, člověka, který za takovým blogem stojí. Umět se najít, do článků se nenutit, psát něco, co by jeho samotného zajímalo. A tak se blog posouvá opět dál. Zajímal by mě váš vztah ke knihám a čtení, pokud jste někdy procházeli čtecí krizí, jaké jsou vaše čtecí návyky, a pokud je máte v plánu nějak změnit? A já až zase něco přečtu, tak se o tom rozepíšu i zde na blogu.
playlist pro měsíc říjen:
(plánovaný původně pro october notes, vzniklý a rychle i zaniklý formát článků)
► twenty one pilots - neon gravestones
► rihanna - never ending
► conan gray - generation why
► crazy human psycho crush
► charli xcx ft. troye sivan - 1999
► lil peep - cry alone
► lil peep - runaway
► billie eilish - when the party's over
► xxxtentacion & lil pump ft. maluma & swae lee - arms around you
► earth - tajemství
► lil aaron ft. kim petras - anymore
► kim petras - tell me it's a nightmare
a zde je rovnou také aktuální playlist, ovšem žádné vánoční písničky zatím nečekejte:
(a pokud už jste zcela pohlcení vánoční náladou, tak zde je článek plný vánočních písniček, které jsou k nalezení na youtube, a zde je potom spotify playlist, kde ovšem nejsou k přehrání všechny moje oblíbené verze některých vánočních písniček)
jedna vánoční výjimka přecejen:
A pár dalších věcí, které měly být v october notes. A ano, vím, že už je prosinec a celý jeden měsíc mi chybí. Tak tedy o všem, co ještě nezaznělo a ráda bych, aby to zde zaznělo. Něco z toho jsou jen náhodné myšlenky.
Sám se staneš falešným kamarádem. Jak se člověk vrátí zpět k upřímnosti a jak to, že si nevšiml, že v prvé řadě přestal být upřímný - jak k sobě, tak hlavně k lidem v jeho okolí? Nestojí to za to, obírat sám sebe o čas a také o lidi, kteří v tobě přítele vidí, i když jím nejsi.
Nezapomínej na to, že během jedné jediné vteřiny můžeš přijít o úplně všechno. Tenhle moment může nastat kdykoliv, ať už jsi na něj připravený nebo ne.
Na zimní sezónu mi zavřeli můj oblíbený pražský klub/místo, Altenburg 1964. Připrav se na sezónu další. A tak vznikl Fuchs2, místo, které spojuje místa. Opening jsem promeškala, na další akce se chystám. Spojuje místa jako již právě zmiňovaný Altenburg, dále Containall, Přístav 18600 a VILU Štvanice. A pokud máte radši mainstream hudbu a profláklý pop, tak doporučuji Retro Music Hall, klub Evropy 2, kde se konají dá se říci klasické diskotéky, ovšem ve fajn prostorech, s velkým tanečním parketem a kuřáckou místností ukrytou v druhém patře.
většinu mých článků doprovází i moje mnohdy náhodné fotky, a komu by se třeba ty fotky líbily, tak se může mrknout i na můj instagram @juliekrocova
odkazy na další moje články psané i pro jiná média, najdete na facebookové stránce /fantasymaniakblogspot
