Původně jsem chtěla zařadit GoT jen do týdenního shrnutí, ale jelikož jsem stejně zhlédla jen jeden film, přičemž o něm jsem psala samostatný článek, tak tady nechám místo jenom tomuhle seriálu.

Jak jistě mnozí víte, tak v noci z neděle na pondělí (v našem čase) se vysílala první epizoda již 6. řady Game of Thrones, tedy Hry o trůny. A jelikož se jednalo o nový díl snad po roční pauze, tak jsem ho chtěla vidět, co nejdřív. Takže žádný spánek, za to nejvyšší spokojenost (uvidím, co si budu říkat ve škole, kde budu muset strávit nějakých 7 hodin). Jinak tenhle 1. díl je zdarma ke zhlédnutí na HBO >zde< i s čekýma titulkama.

A rovnou se přesuneme k samotnému dílu. Upozorňuji vás, že pokud jste tenhle díl ještě neviděli, tak dál nečtěte. Tohle jsou moje dojmy a názory na všechno v tomhle díle - takže se zde objevují samé spoilery. Byla bych ráda, kdyby tento článek sloužil hlavně k diskuzi.

Půjdu pěkně popořadě, a tak si budeme moct shrnout děj celé epizody.
Intro. Během té dlouhé pauzy jsem se dívala na jiné seriály a na Game of Thrones jsem znovu nekoukala. Takže koukání na tohle intro byla skoro nostalgie (no dobře, radši mě neberte vážně). Přiznávám, že u některých dílů jsem občas přeskočila intro, ale to bylo jen minimálně, a tentokrát by to byl přímo hřích ho přeskočit, když jsem ho tak dlouho neviděla. Propracovanost, co víc k tomu říct.
Jon Snow je mrtvý. Scéna, která nás na konci 5. řady tak šokovala, nás uvítala v řadě další. Myslím si, že Jona i nadále uvidímě v seriálu, taky říkám na rovinu, že je to moje oblíbená postava a jeho smrt mě tím pádem šokovala ještě více. A jak já nesnáším Allisera Thorne - zmetek jeden, a jak si to hezky umí obhájit. No, já jsem jen zvědavá, jak to celé s Jonem proběhne - tedy jak se z něj, podle mě, stane něco jiného. A málem jsem zapomněla - viděli jste ten samolibý výraz Ollyho? Jak já jsem si naivně myslela, že mu to bude snad i líto.
Ramsay Bolton je praktický muž :D To dokazuje věta, kdy říká, že její maso se bude hodit pro psy - tahle věta mě dostala a myslím, že mám další oblíbenou scénu. Neberte to špatně, ale já mám Ramsayho fakt ráda, teda ne, že bych mu fandila, ale zajímá mě on jako postava a celkově, co s ním bude dál. No, se Sansou a Theonem si to dost pokazil, ale myslím, že on se jen tak nevzdá.
Má tu vůbec někdo rád Sansu? Jelikož mám pocit, že ona je za každé situace taková panička nebo spíš dítě. Nevím, moc ji nemůžu vystát. Za to Theona mám čím dál tím radši, tedy od té doby, co zažil mučení Ramsayho, myslím, že se z něj stává lepší člověk :D Ale zásah Brienne mě upřímně překvapil, na ni jsem skoro zapomněla. Pokud fakt půjdou na Castle Black, tak se to může ještě pořádně zvrtnout.
Pak je tu Cersei, která je teda dost smutná, ale furt jí to tak nějak nemůžu uvěřit, a Jaime, kterého mám ráda od té doby, co putoval s Brienne a jsem nešťastná z toho, že je zas u Cersei. Asi všichni jsme si ze začátku mysleli, že High Sparrow je fajn, ale není. Strašně moc doufám, že ho někdo brzy.. no, nemusí ho nutně zabít, ale kdyby to udělal, tak by mi to nevadilo.
A Ellaria teď vzala věci do svých rukou v Dorne. Za pomoci Sand Snakes samozřejmě. Tohle se mi hodně, ale hodně nelíbí, na druhou stranu asi se není čemu divit vzhledem k tomu, jak vládnutí tam vypadalo. Ale další scéna, co mě dostala, když Sand Snakes šli zabít Doranova syna - no, to nemělo chybu a dokazuje to, že Obara je opravdu hrozná postava - myslím, že ona s její matkou si půjdou tvrdě za svým.
Tyrion zde měl jen menší scénu, ale proč to nezmínit. Nejvíc mě zajímá, kdo se schovával v tom domě - jestli je to fakt někdo, kdo po něm jde, nebo někdo úplně jiný.
No a Daenerys, která byla ze začátku mou oblíbenou postavou, mě začíná poslední dobou trochu iritovat. To si o sobě vážně myslí tak moc? Jediné, co na ní teď mám ráda, jsou ti draci - i když ty si taky neumí moc uhlídat.
A Arya, kterou zpočátku všichni milovali, té se můžu asi jen smát - připadá mi neskutečně hloupá. Ale co už.
Nakonec ta poslední, nejvíc wow scéna. Melisendre. Když se začala vysvlékat, tak jsem si říkala "proboha, už zase, to se chce na sebe jen dívat nebo co?", a pak jsem tak trochu čekala, že někdo zrovna vejde vevnitř. No, ale to co jsem pak viděla, to jsem opravdu nečekala. Tohle mě fakt nenapadlo, hlavně vzhledem k tomu, jak se umí nést a být s muži. Ale je to logické, jelikož je vlastně čarodějkou - i když furt přemýšlím, jak moc jí je.

Po dlouhé době zase seriál, jehož sledování mně strašně rychle uběhlo - i když v tomhle případě bohužel, klidně bych brala i delší díl. Je ještě dost postav, které jsme neviděli, ale na to bude ještě spousta času. Nejvíc mě teď zajímá, jak to bude s Jonem a s Night's Watch.

Jinak, taky máte nějakou postavu, která vám fakt chybí, ale ne z toho důvodu, že by byla mrtvá, ale protože už pro ni zkrátka nenašli místo? U mě je to rozhodně Gendry, ale moc nedoufám v to, že se v téhle sérii objeví.

Jestli máte stejnou potřebu jako já, vypsat se z tohoto dílu, tak to udělejte v komentářích - já si taky ráda přečtu, co si o jednotlivých scénách myslí ostatní.

Přemýšlela jsem, jaký článek bych mohla napsat, a když jsem uviděla na komodě tu hromadu knížek z knihovny, tak jsem si řekla, proč nenapsat o nich.
Ale ještě než začnu mluvit o knížkách, které jsem ještě nezačala číst, chtěla bych zde zmínit ještě dvě knížky, které tedy už trochu rozečtené mám.

Knížkou, které momentálně čtu, je Dracula od Brama Stokera, ale tentokrát v originále, v angličtině. Jinak Draculu v češtině jsem četla už dvakrát nebo třikrát - z toho vám možná došlo, že se jedná o moji oblíbenou knížku. Až Draculu dočtu, tak se o něm určitě zmíním v týdenním shrnutí, ještě nevím, jestli i v samostatném článku, ale určitě se chci někde rozepsat, jak se mi to v angličtině vlastně četlo.

Další knížka sice není z knihovny, ale chtěla jsem se o ní zde taky zmínit. Je to The Hobbit od J.R.R. Tolkiena, kterého jsem už taky četla mockrát. A taky ho teď čtu v angličtině. Akorát jsem ho sehnala jen na notebook do aplikace čtečka, takže to čtu tam, ale to je ten problém - když jsem na noťasu, tak mám tendenci furt někam překlikávat a odbíhat, ale snad se tohoto hroznýho zlozvyku brzo zbavím. Jinak Hobit v originále zní mnohem víc jako pohádka než v češtině.

A další knížky už jsou opravdu jen ty, které se teprve chystám číst - aneb půjčila jsem si hromadu knížek z knihovny a teď se mi tu válí. Nevím, jestli se dostanu ke všem, jestli to vůbec stihnu, proto mi můžete psát do komentářů, které knížky bych rozhodně neměla vynechat.

Ty knížky mám tady vedle sebe vyskládané, tak začnu tou, která je navrchu, tu jsem si půjčila nejčestvěji. Je jí knížka Pán prstenů: Společenstvo prstenu od J.R.R. Tolkiena. Řekla jsem si, že po dočtení Hobita bych se mohla vrhnout na celou tuhle trilogii, jelikož tu jsem narozdíl od Hobita četla jen jednou. Navíc je hrozné, když to spočítám, naposledy jsem to četla asi v devítce a to budou pomalu tři roky - připadám si stará. A navíc jsem viděla jen první film, takže po každé knížce si budu moct pustit film a z toho by možná byly fajn srovnávací články. Pána prstenů si přečtu určitě.

Dále tu je knížka Pride and Prejudice od Jane Austen. Tohle je prostě klasika a já ji ještě nečetla, a když jsem v knihovně zavítala do sekce knížek v angličtině, tak jsem tu uviděla i tuhle knížku a nemohla jsem ji tam nechat. Ale úplně ještě nevím, kdy se k ní dostanu.

Pak The Green Mile od Stephena Kinga, od kterého jsem v poslední době četla četla poměrně dost knih. Avšak Zelenou míli jsem nečetla a opět stejný případ jako u poslední knihy - prostě jsem ji uviděla v tom regále a ani jsem se nenadála a už jsem si ji půjčovala. Na film jsme se sice dívali cestou busem se školou do Belgie, ale titulky nešly přečíst, skoro jsem to neslyšela a navíc jsem si vyndala čočky, jelikož to vypadalo už na spaní - naštěstí jsem toho z filmu moc nepochytila, pak jsem se o to už ani nesnažila, tak zážitek z knihy snad zkažený nebude.

Dále je tu Jurassic Park od Michaela Crichtona a u téhle knížky upřímně nevím, jestli ji pak jen nevrátím nepřečtenou. V češtině jsem to četla minulý rok, a pak i v zkrácené verzi v angličtině, ale když jsem ji zas uviděla tu knížku, tak jsem dostala chuť si to přečíst i normálně v originále. A furt mě to láká - jelikož knížka je to fakt super.


Teď už tu budou jenom knížky v češtině, které jsem si půjčila už dřív, takže asi nebudu mít dost času na to přečíst je všechny. Jako první tu mám thriller Pět od Ursula Poznanski a přiznám se, že tuhle knížku už jsem lehce nakousla, ale opravdu jen lehce a nějak jsem se nemohla začíst. Ale vím, že tohle se stává a někdy se začtu až dál v ději, přesto nevím, jestli to za to přečtení vůbec stojí.

Další knížkou je Červený vrch od Jamie McGuireho a o téhle knížce se jednu dobu hodně psalo - přesně v té době mě knížka zaujala a to hlavně svým námětem, moc knížek takovýchto jsem nečetla, možná dokonce žádnou, a proto mě to lákalo. Ale takováta počáteční natěšenost už u mě bohužel opadla a já nevím. Ten námět mě furt láká, ale bojím se, aby to nebylo moc dětské.

Pak tu mám Olivera Twista od Charlese Dickensa a to ani nevím proč. Asi proto, že je to klasika a měla bych si to přečíst? Nebo.. už asi vím, je to v kánonu k maturitě a já bych už opravdu zas měla další knížky z něco číst. Tak k téhle knížce bych se možná dokopat měla. Kdyžtak bych byla i ráda za tipy na knížky, které byste mi doporučili k maturitě, napište mi je prosím do komentáře :)

A poslední knížka. Tulák po hvězdách od Jacka Londona. Opět ho máme k maturitě, ale nevím, jestli si ho vezmu. Uvidím, o téhle knížce toho fakt nemám moc co napsat.


Tak to by bylo všechno. Doma jsem měla už i víc půjčených knížek naráz - o moc víc, ale i tohle je děsná hromádka, které bych se měla pomalu zbavovat. A vzhledem k tomu, že poslední dobou čtu jen ve škole - mezi přestávkama a v některých hodinách, tak bych si měla na to čtení opravdu udělat víc času.

The Wolf of Wall Street. Na tento film jsem vydala i samostatnou recenzi >zde<.  Na Vlka z Wall Street jsem slyšela mnoho pozitivních ohlasů, jak je to skvělý film, a tak jsem ho chtěla samozřejmě zhlédnout. Navíc Leonardo DiCaprito je můj oblíbený herec a já chci postupně zhlédnout všechny filmy, kde hraje. Nicméně jsem tímto snímkem nebyla moc nadšená - přitom to má všechny prvky, které by měly u diváka zajistit úspěch aneb je to skvěle natočeno, obsazeno, je to zajímavý námět na příběh a je to i trochu vtipné (i když jsem čekala mnohem vtipnější film), ale přesto si mě tenhle film prostě nezískal.

Bambi (1942). Opět jsem se vrátila k Disney pohádkám a jako další na zhlédnutí jsem si vybrala Bambiho, upřímně nevím, jestli se podívám i na dvojku. Bambiho jsem už kdysi viděla a to díky učitelce na prvním stupni, která pro něj měla očividnou slabost (každému do památníčku malovala Bambiho). Ale i když jsem tuhle pohádku už viděla, absolutně jsem si ji nepamatovala, takže tohle je můj názor po prvním zhlédnutí. Nejradši mám kreslené pohádky se zvířátkama a takový Bambi je - líbí se mi, jak je animovaný, a jak moc zvířátek se v pohádce vyskytuje. Je to strašně hezká pohádka a příjemně mě překvapilo, kolik poučení a znalostí je v pohádce obsaženo, ale přitom nijak násilně. Děti se z Bambiho určitě můžou dozvědět hodně o životě zvířátek. Akorát nastaly scény, asi dvě nebo tři, u kterých jsem měla pocit, že se mi zastaví srdce a ani jsem nedýchala, jak napínavé to bylo - tedy byly to scény, když šlo fakt o život, takže proto. Pokud jste Bambiho neviděli, tak to určitě napravte, mě se moc líbil :) A koukněte se na můj >instagram<, tam mi pište vaše oblíbené disneyovky.

Skins. O seriálu Skins jsem se zmiňovala už minule, ale tenhle týden jsem začala koukat na druhou sérii. Sice už jsem tenhle seriál celý jednou viděla, ale občas se takhle bude objevovat v týdenních shrnutích, většinou vždycky po sérii o něm budu mluvit. Jen abyste věděli :) Jinak vždycky při koukání na tenhle seriál mě napadají tak dobré myšlenky, které se tak obře zapisují na papír, že ani nevěřím tomu, že jsem schopná něco takhle vymyslet. To jen tak mimo. Jinak seriál určitě doporučuju, ještě o něm budu mluvit.

aktuální design

původní design, který blbnul

Jak můžete vidět, tak na blogu je nastavený nový design. Už bylo čas na změnu a s předešlým designem jsem už nebyla moc spokojená. Opět tu plánuji ponechat tento design delší dobu, nemám potřebu pravidelně měnit vzhled blogu - uvidím, jak s ním budu spokojená i nadále, ale min. ten půlrok si tu pobude.

od: 15. dubna 2016
do: 20. srpen 2016

Určitě mi napište, jak se vám líbí nový design a jestli se vám líbil ten předešlý více.

Asi každý má, nebo někdy měl, nějaké kamarády, a tak víte, co.. možná chcete nebo požadujete od svých přátel. Samozřejmě, pokud se s někým kamarádíte, tak ho berete takového, jaký je, ale znamená to taky, že on by vás měl brát také takového.
Před pár dny jsem v mém okolí zaznamenala poněkud divnou situaci, v které bych se opravdu nechtěla ocitnout, ale pokud už bych se v ní ocitnula, tak bych ji vyřešila naprosto jinak než onen dotyčný. Tohle není jenom nějaký zápisek z mého života (v tomhle případě z mého okolí), ale na závěr vám chci sdělit můj názor na tohle a taky vás trochu postrčit k něčemu, co je podle mě správné.
Představte si. že si najdete novou zálibu, může to být cokoliv - focení, cvičení, kreslení, prostě cokoliv. A je přirozené, že se o tohle chcete podělit se svým kámošem nebo kámoškou. Ale co se nestane - nastane reakce jako je posměch, výsměch a urážení. A já z pohledu třetí osoby jsem si říkala, jestli tohle jsou vůbec kamarádi?
Dejme tomu, že tuhle novou zálibu jste plánovali provozovat ještě s někým, ale jemu řeknete, že dál už ji nechcete dělat. Potom, co jste říkali, že vás to bude bavit, chcete v tom pokračovat a uděláte z toho pravidelnou záležitost. Důvod? Váš "kámoš" vám řekne, že byste to neměl dělat. A tak to neděláte.
A teď nadchází ta část, kdy jsem se chytila za hlavu a nechápala jsem tuhle reakci na celou situaci. Zaprvý, kámoši by mě měli podporovat v tom, co chci dělat. Za druhé, pokud by mě takhle shazovali, tak bych si to nenechala líbit. A za třetí, nikdo mi nemá právo říkat, co mám nebo nemám dělat, ať je to můj kámoš nebo ne.
Je to váš život! Žijete jen jednou a měli byste dělat to, co máte rádi, ať je to cokoliv, a ať vám říká, kdo chce, co chce. A nikdy, nikdy! se nenechte shazovat ostatníma - proč mít takové lidi vůbec v životě? Aby vám říkali, jak jste špatní, jak nic nedokáže, aby se vám posmívali, a aby vás jen využívali? Ne, já takovéhle lidi v mém životě nepotřebuju a jejich hloupé rady a poznámky už vůbec ne.

Zamyslete se, jestli děláte opravdu to, co chcete, a jestli jen neustupujete ostatním na úkor svého vlastního pocitu štěstí.

Tentokrát tu budou zastoupeny, jak filmy, tak i knížky a seriály.

Wonderland: Země divů. Tuto knížku napsala Jennifer Hillier a originál vyšel už minulý rok, ale český překlad vychází příští týden, konkrétně 13. dubna. Na knížku jsem samozřejmě psala samostatnou recenzi >zde<. Ale ve zkratce o ní napíšu i zde. Děj se odehrává v americkém městečku, kde se všechno točí kolem zábavního parku Země divů. Hlavní hrdinkou je policajtka, která se sem teprve přestěhovala, a její první případ zahrnuje vraždu a záhadná zmizení. Z obálky to vypadá na strašidelnou knížku, ale nenechte se zmýlit - v knížce se neobjeví ani jedna strašidelná pasáž, jedná se vážně o thriller a takovou detektivku - v řazení do žánrů nejsem zrovna nejlepší. Knížka je opravdu hodně napínavá a člověka to nutí číst dál a dál, jelikož kdo by nechtěl znát pachatele, že? Každopádně konec byl podle mě trochu unáhlený a mě moc neseděl, jelikož k tomuto závěru, nebo taky odhalení, nic nenasvědčovalo. Přesto jsem si čtení této knížky opravdu užila a dost se mi líbila.

The Addams Family Values. Tento týden jsem si udělala čas na zhlédnutí pokračování filmu The Addams Family (o kterém jsem psala >zde<). Jak už jsem v článku s prvním dílem zmiňovala, chystám samostatný článek o této rodince, ale nevím, kdy vyjde, jelikož toho mám ještě hodně co zhlédnout, takže ještě tady sepíšu svoje prvotní dojmy. Aspoň budete mít šanci porovnat, jak se moje první dojmy lišily s těmi, které jsem psala až s odstupem času. Zápletka se i v tomto díle točí kolem Festera, ale je zde také dáno více prostoru dětem, které se ocitnou na letním kempu. Líbila se mi proměna některých postav, aneb někteří se zkrátka umí skvěle přetvařovat. Ale co jsem si opravdu užila, byly ty scény z kempu, jelikož ty byly tak výstižné a vtipné - tak trošku parodie na tyto kempy. Úplně nevím, jak bych popsala humor těchto filmů - asi se jedná o černý humor, čekejte hodně sarkasmu a celkově to má svůj osobitý humor, který jsem si já osobně velmi užila. Hlavně Wednesday je úžasná. V porovnání s prvním dílem si myslím, že je toto pokračování na stejné úrovni - líbily se mi oba filmy, oba mají své skvělé scény a celkově se jedná o velmi zdařilé pokračování.

The Addams Family - seriál. Konečně jsem si také stáhla seriál z roku 1964. Upřímně jsem se těšila, až se na něj kouknu, ale po zhlédnutí pouze prvního dílu nevím, nevím. Nejvíc mi vadí přidaný smích za vtipné scény, i za ty méně vtipné, které kazí celkovou atmosféru a do tohoto typu seriálu se absolutně nehodí. Filmy se mi líbily, ale nevím, jestli tenhle seriál vůbec dokoukám - spíš ne :/

Skins. Tenhle týden jsem si konečně zase udělala čas na Skins, na které koukám už podruhé. A dneska (v neděli) jsem zhlédla i poslední díl první řady. Musím říct, že tento finální díl je jeden z nejlepších - konce, které zde vidíme, životní "zápletky" a samozřejmě písnička Wild World. V nejbližší době chci určitě zhlédnout ještě druhou sérii, ale druhou generaci si nechám asi zase až za dýl - přecejenom jsem ji viděla poměrně nedávno.

Tenhle článek chci vydat už v neděli, i když vím, že večer se pravděpodobně na ještě jeden film dívat budu - ale ten uvidím až ve shrnutí za příští týden. A nebo možná i v samostatné recenzi.

Další měsíc je tady a s ním i nový program v kinech a musím hned na začátek říct, že tento měsíc bude nabitý! Tak se na to připravte (a hlavně na to připravte svoje peněženky).

Kniha vychází: 13. dubna 2016
Pův. název: Wonderland
Překlad: Lumír Mikulka
Počet stran: 384
Nakladatelství: Baronet
Žánr: thriller, mystery thriller

Vanessa Castrová se stěhuje se svými dětmi do městečka Seaside, kde získala práci zástupkyně na policejní stanici. V tomhle americkém městě se vše točí kolem zábavního parku Země divů, které, dá se říct, živí celé město, jelikož během sezóny do Seaside proudí davy turistů, kteří se chtějí někde ubytovat, někde najíst a také pobavit. Vanessa určitě nečekala, že hned první případ, kterým se tady bude zabývat, bude vražda a zmizení několika lidí za docela divných okolností. Zvláštní je, že nad těmito zmizeními policie nestrávila mnoho času a všechny případy byly uzavřené jako nevyřešené. Ale teď je tu dokonce vražda a další zmizení - zůstane snad i tento případ nevyřešený?

Můžu se jako první pozastavit nad tou obálkou? Na první pohled tato obálka přitáhla moji pozornost, ale to hlavně naživo, jelikož barvy obálky jsou zkrátka nádherné. A pak je tu ten klaun - nemám ráda takovéto klauny, ale na obálce ho naopak vítám - i když neříkám, že v noci jse radši knížku neotočila přední stranou dolů.

Ale přejděme k příběhu. Poslední dobou jsem si hodně oblíbila thrillery a netuším, proč jsem je nečetla už dříve - moje fáze "čtu jenom fantasy" je dávno za mnou, i když mým oblíbeným žánrem i nadále zůstává. Hned první kapitolou této knížky jsme vhozeni do rušného děje - upřímně, nenastal v knížce moment, kdy by se tam nic nedělo nebo kdy bych se dokonce nudila. Naopak jsem byla během čtení opravdu napnutá a hlavně zvědavá, jak to celé dopadne.

Hlavní postavou je Vanessa, což je žena ve středních letech, je docela vůdčí osobností a teď jsem si uvědomila, že jsem se přímo nepozastavovala nad tím, jestli mi je sympatická nebo ne. S odstupem si myslím, že to ani není důležité, i když moje krevní skupina to asi není. Vanessa má také malého syna, ale ten se v knize nevyskytuje, a potom čtrnáctiletou dceru, která později chodí na brigádu do Země divů. Ze začátku jsem si říkala, jak je tato teenagerka špatně vykreslená, jelikož některé věty mi přišly až směšné a zněly absurdně - konkrétně tím myslím to, co říkala matce a co si podle ní myslela. Ale potom mě tento dojem přešel a s tím, jak knížka plynula, se z její dcery Avy stávala skutečná osoba. Samozřejmě se v knize objevuje daleko více postav, ale asi nevím, co bych k nim úplně řekla - jedná se o normální lidi, podobné těm, které potkáváme i my samotní.

Kniha Wonderland je také velmi propojena s dnešním světem - jsou tam zahrnuty věci jako Netflix, Instagram a další vymoženosti dnešní doby. Opět, ze začátku, mě to trochu bilo do očí, ale to bylo spíše tím, že jsem se s tím doteď v žádné knížce nesetkala, alespoň ne v takovém množství. Ale myslím, že tento fakt dodal celé knížce na realističnosti.

To bylo pár věcí okolo, které jsem měla potřebu říct, když píšu o Wonderlandu, ale teď už k tomu, jak se mi líbil samotný příběh. Moc! Nemůžu říct, že bych od této knížky nic nečekala, ale zároveň jsem neměla úplně vysoká očekávání, a tak jsem byla spokojená. Příběh mě opravdu pohltil a myslím, že i o přestávkách ve škole (a v některých hodinách) se mnou nebyla kloudná řeč, jelikož jakmile jsem se začetla, tak jsem se nechtěla odtrhnout. Z toho vyplývá, že příběh je velmi napínavý. Asi v polovině knížky jsem taky začala přemýšlet nad tím, kdo by za tím vším mohl být a trochu jsem se trefila, i když ono je to všechno daleko složitější než se zdá. Ovšem ten závěr mi přišel trochu nedomyšlený, opravdu jen trochu, ale nepůsobilo to dostatečné správně a realisticky - závěr mi přišel trochu ukvapený, ale musím uznat, že to jsem opravdu nečekala. Nemyslela jsem si, že pachatelem by mohl být ten, kdo jím byl a to jednodušše proto, že k tomu nevedla žádná vodítka - ano, čtenář většinou nemá ani tušit, kdo je pachatelem, ale přesto.. mi to moc nesedělo.

Ale celkově se mi tato knížka líbila, závěr mi to sice trochu kazí, ale i tak se jedná o moc fajn thriller a já jsem si jeho četbu moc užila. Pokud máte rádi napínavé příběhy, tak se nemusíte bát šáhnout po této knize.

Hodnocení: 70%
Na databaziknih: 3/5 (až po vydání, přidám)

Minulý týden byl, co se týče filmů, docela nabitý. I když jsem toho plánovala zhlédnout ještě víc a také jsem chtěla dočíst jednu knížku (a pak se pustit do další), ale nějak jsem to nestihla - nevadí, i tak je tu dost filmů, o kterých zde dnes budu mluvit.

Dallas Buyers Club. Tenhle film jsem chtěla zhlédnout už strašně dlouho, ale přestože jsem ho měla i v počítači strašnou dobu, tak jsem se k němu dostala až teď. To je tak, když člověk tuší, že tenhle film nebude zrovna ten nejveselejší (jakobych se snad dívala převážně na veselé filmy -_-). V češtině Klub poslední naděje, možná jste někteří o tomto filmu slyšeli. Každopádně jsem na něj napsala samostatnou recenzi >zde<, kterou si můžete přečíst.


Co jsme komu udělali? - to je název francouzského filmu, na který jsme se koukali v suplovaných hodinách francouzštiny. Vše se točí okolo franouzských rodičů, kteří mají čtyři dcery - tři z nich jsou už vdané a to za Araba, Žida a Číňana. Čtvrtá dcera si teprve ženicha hledá, a tak rodiče doufají, že aspoň tento bude katolík a běloch. Ovšem dočkají se překvapení. Dělat si srandu z rasismu může být ošemetné, ale podle mě se to v tomhle případě celkem podařilo - pokud hledáte komedie pro pobavení, u které nemusíte přemýšlet, může být tenhle film fajn volbou.

The Addams Family. Vždycky když si říkám, na jaký další film bych se měla kouknout, projíždím si seznam filmů, které chci vidět, na čsfd a tentokrát jsem si řekla, že zhlédnu hned ten první na seznamu. A jako Addams Family. Začala jsem filmem z r. 1991, ale plánuju ještě zkouknou druhý film a také seriál - ty hlášky (nebo citáty) z těchle snímků mě už nejednou zaujaly a právem nalákaly na tyto snímky. Chystám samostatný článek o téhle rodince, ale ten vyjde možná až za dýl, tak se zde taky trochu rozepíšu. Tahle rodina je trochu podivná - libuje si v morbidnostech a pochmurné náladě, nosí černou a místo zahrady mají hřbitov. Humor tohoto filmu je založen trochu na bizarnostech a není to obyčejný humor, řekla bych, že trochu černý. Mně osobně se film líbil a je to super snímek, i když hlášky, které mě na jeho zhlédnutí nalákaly, se zde neobjevily (ale zase, slyšela jsem pár nových), takže předpokládám, že ty mám ze seriálu - je docela těžké se v tom vyznat, když to člověk ještě neviděl. Napište mi schválně, jestli máte radši filmy nebo seriál :) Mně se třeba na první pohled zalíbilo více herecké obsazení filmů, ale zase ty hlášky mi přijdou, že jsou více v seriálu, Ale ještě uvidím, však jsem seriál ještě ani neviděla :D :) A ještě poslední věc - teď se chystám zhlédnout 2. díl tohoto filmu, vlastně ten jsem na 100% chtěla zhlédnout už o víkendu, jen jsem ho nedokázala nikde najít v originálu, tak stále hledám (pokud máte odkaz, klidně torrent, tak mi ho hoďte do komentářů prosím, to byste byli nejhodnější :)).

A jako poslední tu mám písničku od amerického zpěváka a youtubera Trevora Morana. Jako o youtuberovi jsem o něm už párkrát slyšela, ale nezaujal mě a nedávno jsem si všimla, že je i zpěvákem. A kupodivu - tahle písnička se mi sice líbí, on mi sice moc sympatický a tak není, přijde mi dost.. afektovaný, možná? Ale tohle je super catchy song :)