vše proběhlo jako sen. když se zpětně podívám, přijde mi to jako vteřina. jako sen. jako krátký sen, který bych si přála, aby trval déle. mnohem déle. předáváme si štafetu v nekonečném závodě, kde na vítězi nezáleží? kdo je na řadě? chybí mi volnost - nemuset myslet na školu, na budoucnost, nežít ve stereotypu lhaní ze slušnosti? a komu tu slušnost prokazuješ? utopen ve svých myšlenkách? máš čas naslouchat myšlenkám i někoho jiného? vysoko nad zemí na nebezpečně rychlém tobogánu. nebo klouzačce? vítr ve vlasech, chybí málo a sama se proměním taky ve vítr všechno si to jen...

Read More

Během posledních pár let jsem se stala doslova závislou na seriálech - ale tuhle moji závislost si ráda hýčkám a rozhodně se jí neplánuji zbavovat. Pokaždé mám rozkoukáno hned několik seriálů naráz a to většinou různých žánrů - podle nálady si potom můžu pustit, na co mám zrovna chuť a to je jedna z věcí, kterou na seriálech miluju, protože třeba u knížek a filmů si tohle nedokážu moc dobře představit (mám totiž radši, když mám rozečtenou jenom jednu knížku). Dneska se tu rozepíšu o pěti seriálech, které jsem, buď už dokoukala, nebo je mám rozkoukané, popřípadě čekám...

Read More

cítím léto neskutečnost všeho a tím strašidelnější realita bojím se střetu s realitou zaměřováním pozornosti na teď ještě neexistující problém si problém sami vytváříme život nemá žádný smysl ztraceni, napospas sami sobě jsme přitahováni nebezpečnem a temnem, protože sami jsme tvořeni nejčernější temnotou nakonec stejně budeme pohlceni černým vírem v naší hlavě, neustále rotujícím a sžírajícím vše, co mu přijde do cesty předem určené etapy musíš věřit sám v sebe, protože nikdo jiný v tebe věřit nebude https://www.instagram.com/juliekrocova/ ...

Read More