Původně jsem chtěla zařadit GoT jen do týdenního shrnutí, ale jelikož jsem stejně zhlédla jen jeden film, přičemž o něm jsem psala samostatný článek, tak tady nechám místo jenom tomuhle seriálu.

Jak jistě mnozí víte, tak v noci z neděle na pondělí (v našem čase) se vysílala první epizoda již 6. řady Game of Thrones, tedy Hry o trůny. A jelikož se jednalo o nový díl snad po roční pauze, tak jsem ho chtěla vidět, co nejdřív. Takže žádný spánek, za to nejvyšší spokojenost (uvidím, co si budu říkat ve škole, kde budu muset strávit nějakých 7 hodin). Jinak tenhle 1. díl je zdarma ke zhlédnutí na HBO >zde< i s čekýma titulkama.

A rovnou se přesuneme k samotnému dílu. Upozorňuji vás, že pokud jste tenhle díl ještě neviděli, tak dál nečtěte. Tohle jsou moje dojmy a názory na všechno v tomhle díle - takže se zde objevují samé spoilery. Byla bych ráda, kdyby tento článek sloužil hlavně k diskuzi.

Půjdu pěkně popořadě, a tak si budeme moct shrnout děj celé epizody.
Intro. Během té dlouhé pauzy jsem se dívala na jiné seriály a na Game of Thrones jsem znovu nekoukala. Takže koukání na tohle intro byla skoro nostalgie (no dobře, radši mě neberte vážně). Přiznávám, že u některých dílů jsem občas přeskočila intro, ale to bylo jen minimálně, a tentokrát by to byl přímo hřích ho přeskočit, když jsem ho tak dlouho neviděla. Propracovanost, co víc k tomu říct.
Jon Snow je mrtvý. Scéna, která nás na konci 5. řady tak šokovala, nás uvítala v řadě další. Myslím si, že Jona i nadále uvidímě v seriálu, taky říkám na rovinu, že je to moje oblíbená postava a jeho smrt mě tím pádem šokovala ještě více. A jak já nesnáším Allisera Thorne - zmetek jeden, a jak si to hezky umí obhájit. No, já jsem jen zvědavá, jak to celé s Jonem proběhne - tedy jak se z něj, podle mě, stane něco jiného. A málem jsem zapomněla - viděli jste ten samolibý výraz Ollyho? Jak já jsem si naivně myslela, že mu to bude snad i líto.
Ramsay Bolton je praktický muž :D To dokazuje věta, kdy říká, že její maso se bude hodit pro psy - tahle věta mě dostala a myslím, že mám další oblíbenou scénu. Neberte to špatně, ale já mám Ramsayho fakt ráda, teda ne, že bych mu fandila, ale zajímá mě on jako postava a celkově, co s ním bude dál. No, se Sansou a Theonem si to dost pokazil, ale myslím, že on se jen tak nevzdá.
Má tu vůbec někdo rád Sansu? Jelikož mám pocit, že ona je za každé situace taková panička nebo spíš dítě. Nevím, moc ji nemůžu vystát. Za to Theona mám čím dál tím radši, tedy od té doby, co zažil mučení Ramsayho, myslím, že se z něj stává lepší člověk :D Ale zásah Brienne mě upřímně překvapil, na ni jsem skoro zapomněla. Pokud fakt půjdou na Castle Black, tak se to může ještě pořádně zvrtnout.
Pak je tu Cersei, která je teda dost smutná, ale furt jí to tak nějak nemůžu uvěřit, a Jaime, kterého mám ráda od té doby, co putoval s Brienne a jsem nešťastná z toho, že je zas u Cersei. Asi všichni jsme si ze začátku mysleli, že High Sparrow je fajn, ale není. Strašně moc doufám, že ho někdo brzy.. no, nemusí ho nutně zabít, ale kdyby to udělal, tak by mi to nevadilo.
A Ellaria teď vzala věci do svých rukou v Dorne. Za pomoci Sand Snakes samozřejmě. Tohle se mi hodně, ale hodně nelíbí, na druhou stranu asi se není čemu divit vzhledem k tomu, jak vládnutí tam vypadalo. Ale další scéna, co mě dostala, když Sand Snakes šli zabít Doranova syna - no, to nemělo chybu a dokazuje to, že Obara je opravdu hrozná postava - myslím, že ona s její matkou si půjdou tvrdě za svým.
Tyrion zde měl jen menší scénu, ale proč to nezmínit. Nejvíc mě zajímá, kdo se schovával v tom domě - jestli je to fakt někdo, kdo po něm jde, nebo někdo úplně jiný.
No a Daenerys, která byla ze začátku mou oblíbenou postavou, mě začíná poslední dobou trochu iritovat. To si o sobě vážně myslí tak moc? Jediné, co na ní teď mám ráda, jsou ti draci - i když ty si taky neumí moc uhlídat.
A Arya, kterou zpočátku všichni milovali, té se můžu asi jen smát - připadá mi neskutečně hloupá. Ale co už.
Nakonec ta poslední, nejvíc wow scéna. Melisendre. Když se začala vysvlékat, tak jsem si říkala "proboha, už zase, to se chce na sebe jen dívat nebo co?", a pak jsem tak trochu čekala, že někdo zrovna vejde vevnitř. No, ale to co jsem pak viděla, to jsem opravdu nečekala. Tohle mě fakt nenapadlo, hlavně vzhledem k tomu, jak se umí nést a být s muži. Ale je to logické, jelikož je vlastně čarodějkou - i když furt přemýšlím, jak moc jí je.

Po dlouhé době zase seriál, jehož sledování mně strašně rychle uběhlo - i když v tomhle případě bohužel, klidně bych brala i delší díl. Je ještě dost postav, které jsme neviděli, ale na to bude ještě spousta času. Nejvíc mě teď zajímá, jak to bude s Jonem a s Night's Watch.

Jinak, taky máte nějakou postavu, která vám fakt chybí, ale ne z toho důvodu, že by byla mrtvá, ale protože už pro ni zkrátka nenašli místo? U mě je to rozhodně Gendry, ale moc nedoufám v to, že se v téhle sérii objeví.

Jestli máte stejnou potřebu jako já, vypsat se z tohoto dílu, tak to udělejte v komentářích - já si taky ráda přečtu, co si o jednotlivých scénách myslí ostatní.

Přemýšlela jsem, jaký článek bych mohla napsat, a když jsem uviděla na komodě tu hromadu knížek z knihovny, tak jsem si řekla, proč nenapsat o nich.
Ale ještě než začnu mluvit o knížkách, které jsem ještě nezačala číst, chtěla bych zde zmínit ještě dvě knížky, které tedy už trochu rozečtené mám.

Knížkou, které momentálně čtu, je Dracula od Brama Stokera, ale tentokrát v originále, v angličtině. Jinak Draculu v češtině jsem četla už dvakrát nebo třikrát - z toho vám možná došlo, že se jedná o moji oblíbenou knížku. Až Draculu dočtu, tak se o něm určitě zmíním v týdenním shrnutí, ještě nevím, jestli i v samostatném článku, ale určitě se chci někde rozepsat, jak se mi to v angličtině vlastně četlo.

Další knížka sice není z knihovny, ale chtěla jsem se o ní zde taky zmínit. Je to The Hobbit od J.R.R. Tolkiena, kterého jsem už taky četla mockrát. A taky ho teď čtu v angličtině. Akorát jsem ho sehnala jen na notebook do aplikace čtečka, takže to čtu tam, ale to je ten problém - když jsem na noťasu, tak mám tendenci furt někam překlikávat a odbíhat, ale snad se tohoto hroznýho zlozvyku brzo zbavím. Jinak Hobit v originále zní mnohem víc jako pohádka než v češtině.

A další knížky už jsou opravdu jen ty, které se teprve chystám číst - aneb půjčila jsem si hromadu knížek z knihovny a teď se mi tu válí. Nevím, jestli se dostanu ke všem, jestli to vůbec stihnu, proto mi můžete psát do komentářů, které knížky bych rozhodně neměla vynechat.

Ty knížky mám tady vedle sebe vyskládané, tak začnu tou, která je navrchu, tu jsem si půjčila nejčestvěji. Je jí knížka Pán prstenů: Společenstvo prstenu od J.R.R. Tolkiena. Řekla jsem si, že po dočtení Hobita bych se mohla vrhnout na celou tuhle trilogii, jelikož tu jsem narozdíl od Hobita četla jen jednou. Navíc je hrozné, když to spočítám, naposledy jsem to četla asi v devítce a to budou pomalu tři roky - připadám si stará. A navíc jsem viděla jen první film, takže po každé knížce si budu moct pustit film a z toho by možná byly fajn srovnávací články. Pána prstenů si přečtu určitě.

Dále tu je knížka Pride and Prejudice od Jane Austen. Tohle je prostě klasika a já ji ještě nečetla, a když jsem v knihovně zavítala do sekce knížek v angličtině, tak jsem tu uviděla i tuhle knížku a nemohla jsem ji tam nechat. Ale úplně ještě nevím, kdy se k ní dostanu.

Pak The Green Mile od Stephena Kinga, od kterého jsem v poslední době četla četla poměrně dost knih. Avšak Zelenou míli jsem nečetla a opět stejný případ jako u poslední knihy - prostě jsem ji uviděla v tom regále a ani jsem se nenadála a už jsem si ji půjčovala. Na film jsme se sice dívali cestou busem se školou do Belgie, ale titulky nešly přečíst, skoro jsem to neslyšela a navíc jsem si vyndala čočky, jelikož to vypadalo už na spaní - naštěstí jsem toho z filmu moc nepochytila, pak jsem se o to už ani nesnažila, tak zážitek z knihy snad zkažený nebude.

Dále je tu Jurassic Park od Michaela Crichtona a u téhle knížky upřímně nevím, jestli ji pak jen nevrátím nepřečtenou. V češtině jsem to četla minulý rok, a pak i v zkrácené verzi v angličtině, ale když jsem ji zas uviděla tu knížku, tak jsem dostala chuť si to přečíst i normálně v originále. A furt mě to láká - jelikož knížka je to fakt super.


Teď už tu budou jenom knížky v češtině, které jsem si půjčila už dřív, takže asi nebudu mít dost času na to přečíst je všechny. Jako první tu mám thriller Pět od Ursula Poznanski a přiznám se, že tuhle knížku už jsem lehce nakousla, ale opravdu jen lehce a nějak jsem se nemohla začíst. Ale vím, že tohle se stává a někdy se začtu až dál v ději, přesto nevím, jestli to za to přečtení vůbec stojí.

Další knížkou je Červený vrch od Jamie McGuireho a o téhle knížce se jednu dobu hodně psalo - přesně v té době mě knížka zaujala a to hlavně svým námětem, moc knížek takovýchto jsem nečetla, možná dokonce žádnou, a proto mě to lákalo. Ale takováta počáteční natěšenost už u mě bohužel opadla a já nevím. Ten námět mě furt láká, ale bojím se, aby to nebylo moc dětské.

Pak tu mám Olivera Twista od Charlese Dickensa a to ani nevím proč. Asi proto, že je to klasika a měla bych si to přečíst? Nebo.. už asi vím, je to v kánonu k maturitě a já bych už opravdu zas měla další knížky z něco číst. Tak k téhle knížce bych se možná dokopat měla. Kdyžtak bych byla i ráda za tipy na knížky, které byste mi doporučili k maturitě, napište mi je prosím do komentáře :)

A poslední knížka. Tulák po hvězdách od Jacka Londona. Opět ho máme k maturitě, ale nevím, jestli si ho vezmu. Uvidím, o téhle knížce toho fakt nemám moc co napsat.


Tak to by bylo všechno. Doma jsem měla už i víc půjčených knížek naráz - o moc víc, ale i tohle je děsná hromádka, které bych se měla pomalu zbavovat. A vzhledem k tomu, že poslední dobou čtu jen ve škole - mezi přestávkama a v některých hodinách, tak bych si měla na to čtení opravdu udělat víc času.

The Wolf of Wall Street. Na tento film jsem vydala i samostatnou recenzi >zde<.  Na Vlka z Wall Street jsem slyšela mnoho pozitivních ohlasů, jak je to skvělý film, a tak jsem ho chtěla samozřejmě zhlédnout. Navíc Leonardo DiCaprito je můj oblíbený herec a já chci postupně zhlédnout všechny filmy, kde hraje. Nicméně jsem tímto snímkem nebyla moc nadšená - přitom to má všechny prvky, které by měly u diváka zajistit úspěch aneb je to skvěle natočeno, obsazeno, je to zajímavý námět na příběh a je to i trochu vtipné (i když jsem čekala mnohem vtipnější film), ale přesto si mě tenhle film prostě nezískal.

Bambi (1942). Opět jsem se vrátila k Disney pohádkám a jako další na zhlédnutí jsem si vybrala Bambiho, upřímně nevím, jestli se podívám i na dvojku. Bambiho jsem už kdysi viděla a to díky učitelce na prvním stupni, která pro něj měla očividnou slabost (každému do památníčku malovala Bambiho). Ale i když jsem tuhle pohádku už viděla, absolutně jsem si ji nepamatovala, takže tohle je můj názor po prvním zhlédnutí. Nejradši mám kreslené pohádky se zvířátkama a takový Bambi je - líbí se mi, jak je animovaný, a jak moc zvířátek se v pohádce vyskytuje. Je to strašně hezká pohádka a příjemně mě překvapilo, kolik poučení a znalostí je v pohádce obsaženo, ale přitom nijak násilně. Děti se z Bambiho určitě můžou dozvědět hodně o životě zvířátek. Akorát nastaly scény, asi dvě nebo tři, u kterých jsem měla pocit, že se mi zastaví srdce a ani jsem nedýchala, jak napínavé to bylo - tedy byly to scény, když šlo fakt o život, takže proto. Pokud jste Bambiho neviděli, tak to určitě napravte, mě se moc líbil :) A koukněte se na můj >instagram<, tam mi pište vaše oblíbené disneyovky.

Skins. O seriálu Skins jsem se zmiňovala už minule, ale tenhle týden jsem začala koukat na druhou sérii. Sice už jsem tenhle seriál celý jednou viděla, ale občas se takhle bude objevovat v týdenních shrnutích, většinou vždycky po sérii o něm budu mluvit. Jen abyste věděli :) Jinak vždycky při koukání na tenhle seriál mě napadají tak dobré myšlenky, které se tak obře zapisují na papír, že ani nevěřím tomu, že jsem schopná něco takhle vymyslet. To jen tak mimo. Jinak seriál určitě doporučuju, ještě o něm budu mluvit.