Za chvilku jsou tu Vánoce a to znamená, že už je prosinec. Kromě filmů s vánoční tématikou jde do kin i spoustu dalších filmů, od každého něco. Přesto mě tento měsíc zaujal v kinech právě vánoční film, nebo spíš pohádka, a to česká pohádka Anděl Páně. Ale doporučím vám i pár dalších filmů, které nejsou nijak tématicky vánočně laděné.

Anděl Páně 2
V kinech od: 1.12.2016
Děj: Anděl Petronel stále pracuje u Nebeské brány, ale je přesvědčen, že by si zasloužil lepší službu. Jeho věčný pokušitel, čert Uriáš, začne Petronela ponoukat. Stačí utrhnout jablíčko ze stromu Poznání a bude vědět to, co ví jen Bůh! A cesta k zaslouženému uznání bude volná. Hádka Petronela s Uriášem o jablko Poznání ale skončí neslavně. V potyčce se vzácné ovoce skutálí až na Zemi. Anděl - popleta a jeho kamarád čert-pokušitel musí šupem na svět jablko Poznání najít a přinést zpátky. V předvečer svátku svatého Mikuláše se zamotají do podivuhodného reje. Setkávají se s malou Anežkou a její krásnou maminkou Magdalenou, partou nepoctivých koledníků, vydřiduchem Košťálem i sympatickým Párkařem. Než se jim podaří jablko najít a vrátit tam, kam patří, bude třeba zažít velké dobrodružství a projít několika nebezpečnými situacemi. A po řadě lidských i „božských" zkoušek, naši hrdinové nakonec zjistí, že cesta k poznání vede především přes sebe sama, přes objevení síly přátelství, lásky a schopnosti odpuštění.
Proč mě film zaujal: Po 11 letech tu máme druhý pohádky Anděl Páně. Podle mě se jedná asi o nejkrásnější českou vánoční pohádku hned po Popelce, samozřejmě. Najdeme v něm hezký humor, který bude bližší asi českému divákovi a v hlavní roli zde můžeme vidět Ivana Trojana jako anděla. Druhý díl se odehrává na sv. Mikuláše, což je podle mě skvělý nápad - nikdo tedy nepozná, že tohle je skutečný anděl a skutečný čert. Klidně bych šla na tento film i do kina, ale nemám s kým a zrovna na tento film se mi samotné jít nechce. Ale aspoň vím, na co se podívám o vánočních prádzninách. Snad dostojí prvnímu dílu, ale podle reakcí to vypadá, že snad ano.


Collateral Beauty
V kinech od: 22.12.2016
Děj: V době, kdy úspěšný vedoucí pracovník newyorské reklamní agentury (Will Smith) prožívá hlubokou osobní tragédii a zcela se stahuje do ústraní, jeho kolegové vymyslí drastický plán, jehož cílem je přinutit ho překvapivým a hluboce lidským způsobem se vyrovnat se svým žalem.
Čím mě film zaujal: Trailer na tenhle film na mě vyskočil na youtube před nějaký videem a já jsem ho nepřeskočila, zaujal mě, tak jsem se na něj podívala - což asi taky o něčem svědčí. Nemůžu říct, že mám od filmu velká očekávání, spíš to vypadá na klasický americký film plný dojímání a uvědomování si věcí a tak. Ale na druhou stranu, nevypadá to zas tak špatně.


Passengers
V kinech od: 29.12.2016
Děj: Při rutinní vesmírné cestě k novému domovu jsou dva hibernovaní pasažéři kosmické lodi následkem poruchy probuzeni o 90 let dříve, než bylo plánováno. Zatímco se Jim (Chris Pratt) a Aurora (Jennifer Lawrence) smiřují se skutečností, že budou nuceni prožít zbytek života na palubě luxusní lodi, zjišťují, že mezi nimi vzniká cosi více než přátelství...až do okamžiku, kdy odhalí, že se celá loď ocitá v obrovském nebezpečí. Jim a Aurora jsou teď těmi jedinými, kdo může zachránit životy 5000 spících pasažérů.
Čím mě film zaujal: Jako poslední tu musím zmínit tento film, jelikož měl asi tu největší reklamu a kampaň a určitě to nebylo na škodu - jelikož i mě samotnou zaujal. Jedná se o sci-fi snímek přímo z vesmíru. Do hlavních rolí byla obsazena dvě velká jméno a to Chris Pratt a Jennifer Lawrence, uvidíme, jak jim to bude spolu pasovat. Opět si nemyslím, že se bude jednat o nějak extra výjimečný film, ale rozhodně vypadá zajímavě.

Z dalších filmů mě zaujal třeba film Kameny bolesti, což je francouzský film o mladé ženě, která je, zkrátka a dobře řečeno, trochu nadržená a ostatní obyvatelé malé vesnice považují její chování za skandální. Tahle žena je potom provdána za takového spíš nijakého muže, který si ji vezme i přesto, že ví, že ona ho nemiluje. Gabrielle, hlavní hrdinka, potom žije usazeným životem, dokud nemá jet na léčebný pobyt do lázní, kde potká jednoho muže... Francouzské filmy mi mnohdy připadají příjemnější a uvěřitelnější na sledování než některé americké filmy, jelikož Američani to mají mnohdy tendenci přehánět a zveličovat. Z traileru mě film opravdu zaujal, příběh se zdá být zajímavým a asi i dost emocionálním.
Obnovenou premiéru má taky zfilmovaná Kytice, kterou já mám opravdu ráda. U nás to v prosinci v kině nedávají, ale tyto artové filmy tu dávají většinou až za měsíc, tak snad v lednu, jelikož tento film bych v kině ráda viděla. A moje oblíbená skladba k Vodníkovi.
Kdo máte rádi Adele, tak asi oceníte záznam z jejího vystoupení v Royal Albert Hall. Tohle bylo ještě k její desce 21.
Dalším francouzským filmem je Zničeni láskou. Tenhle film by měl být založený na skutečných událostech, což vždy přidá filmu na jeho atmosféře. Může vzniknou vztah mezi ředitelem věznice a dívkou čekající na verdikt? Další film, který mě dost zaujal.
Do kin jdou v prosinci také dva horory, ale mě zaujal pouze jeden a to V Pasti. No, na čsfd je u filmu napsáno pouze thriller, ale stačí se podívat na trailer a uznáte sami, že to má k hororu hodně blízko. Opět neočekávám nic velkolepého, ale vypadá to dobře. Navíc tam hraje Charlie Heaton.
Jako poslední tu zmíním Assassin's Creed, což je asi jediná herní adaptace, která mě v kinech zaujala. Hru jsem nehrála, i když to mám v plánu, ale trailer mě docela zaujal. No a jako bonus, hraje tam Michael Fassbender.

DALŠÍ FILMY:
- L'avenir / Alles was kommt / Začít znovu (Drama)
- Bad Santa 2 / Santa je pořád úchyl (Komedie)
- Un Tango Más / Ein Letzer Tango / Naše poslední tango (Dokumentární)
- Mal de pierres / Kameny bolesti (Drama, Romantický)
- La Tortue Rouge / レッドタートル ある島の物語 / Červená želva (Animovaný, Fantasy)
- Anděl Páně 2 (Pohádka, Komedie, Rodinný, Fantasy)
- Kytice / Wild Flowers (Drama, Horor, Mysteriózní)
- Underworld: Blood Wars / Underworld: Krvavé války (Akční, Horor)
- Au nom de ma fille / Im Namen meiner Tochter - Der Fall Kalinka / Spravedlnost pro mou dceru (Drama)
- Office Christmas Party / Pařba o Vánocích (Komedie)
- Miluj mě, jestli to dokážeš (Dokumentární)
- Marguerite et Julien / Marguerite a Julien (Drama, Historický, Romantický)
- Adele Live at the Royal Albert Hall / Adele: Živě z Royal Albert Hall (Hudební, Dokumentární)
- Fai Bei Sogni / Sladké sny (Drama)
- Rogue One: A Star Wars Story / Rogue One: Star Wars Story (Akční, Dobrodružný. Fantasy)
- Incarnate / Inkarnace (Thriller, Horor)
- Sing / Zpívej (Animovaný, Muzikál, Komedie)
- Un petit boulot / Špinavej kšeft (Komedie)
- Manžel na hodinu (Komedie)
- Collateral Beauty / Collateral Beauty: Druhá šance (Drama)
- Masaryk (Historický, Drama)
- Lemmy / Lemmy Forever (Dokumentární, Životopisný, Hudební)
- Éperdument / Zničeni láskou (Drama)
- Oppression / Shut In / V pasti (Drama, Thriller)
- Passengers / Pasažéři (Sci-fi, Dobrodružný)
- Assassin's Creed (Akční, Dobrodružný, Sci-fi)

Sedm sérií Gilmorových děvčat a my jsme se stejně nedočkali odpovědi na tu jednu otázku - skončí Rory s Deanem, Jessem nebo Loganem? A tohle nebyla jediná otázka, která zůstala nezodpovězena. Gilmorky jsou už jakýsi kult a pro mnohé klasika, proto když se začalo mluvit o možném pokračování, vyvolalo to vlnu nadšení. I když to ze začátku tak úplně nevypadalo, v pokračování se objevili všichni původní herci, tedy až na Edwarda Herrmanna, který před dvěmi lety zemřel, ten hrál v seriálu Richarda Gilmore. I přesto, že si Edward Herrmann už nemohl s ostatními herci v pokračování zahrát, bylo mu zde věnováno spoustu chvil, kterými se s ním i samotný seriál loučil. Tohle mi přišlo jako opravdu hezké gesto. Samotný podtitul A Year in the Life napovídá, že v nové sérii strávíme s Rory a Lorelai celá rok, nová série má pouze čtyři díly, přičemž každý z nich se odehrává v jiném ročním období a vše začíná zimou. Co se týče délky, série trvá dohromady okolo šesti hodin.

Rory je v novým dílech něco přes 30 let a stále se věnuji novinařině. Randí s Paulem, kterého jsme měli možnost poznat až teď, ale je vidět, že mezi nimi chybí chemie. Lorelai žije s Lukem a stále se stará o hotel Dragonfly Inn. Luke má samozřejmě svoje bistro. A také se tu mimojiné potkáváme s Emily, která se zde vyrovnává se smrtí Richarda, Emily je tu celkově věnováno mnoho prostoru.

Začínáme tedy zimou, kdy se ocitáme zpět ve Stars Hollow. Seriál je známý svými rychlými a dlouhými dialogy, které obsahují spoustu odkazů a narážek. Tvůrci samozřejmě pokračují ve stejném duchu, akorát se zdá, že návrat k psaní těchto dialogů nebyl jednoduchý, ze začátku dialogy zní trochu kostrbatě a nepřirozeně, oproti tomu jak jsme zvyklí z minulých sérií. Tohle je nejvíce znát hlavně u prvního dílu odehrávajícím se v zimě, v dalších obdobích se zdají být scénáristé více vypsaní. Odkazů je i v nové sérii spoustu a tentokrát se zde objevují i více novodobé narážky, zkrátka je to aktuální, tyhle narážky se týkají třeba nových knih nebo filmů. Pár jich tam tak vyvstávalo a některé mi moc ke vkusu Lorelai neseděly, ale budiž. Zpočátku mi i samotné hraní a scény připadaly málo přirozené a bylo to trochu.. umělé, zkrátka to nebylo tak uvěřitelné.

Gilmorky jsou klasika a já se na toto pokračování opravdu těšila, ale nevím, jak se mám ohledně něj cítit - jsem ráda, že jsme se mohli vrátit zpět do Stars Hollow, ale zároveň jsem čekala uzavřený konec, který nám divákům chyběl, který nám na konci 7. série zapomněli dát. Šest hodin nových Gilmorek a nic nebylo zodpovězeno, spíše se otevřely ještě další otázky. Skoro to vypadá jakoby se mělo chystat ještě další pokračování. Já osobně jsem se těšila, že se ještě jednou naposledy podíváme do Stars Hollow a dostaneme opravdový konec, ale takhle? Přiznávám, že jsem trochu naštvaná.

Taky je mi líto, že některým postavám zde nebylo věnováno více času, některé se tu jenom mihly, i když jsem si myslela, že právě oni budou hýbat tím dějem.

Na závěr, bylo hezké se moct podívat na zbrusu nové díly tohoto seriálu, některé scény mě dojaly, některé překvapily,... Za zhlédnutí to určitě stojí, jen musíte počítat s koncem, který možná nebude úplně to, co jste chtěli.

Moje smíšené dojmy tedy znáte, nové díly mi úplně nevzaly dech, i když jsem se na to ráda podívala.. A ráda bych se zeptala vás, kteří jste už nové Gilmorky viděli, líbily se vám? A splnily vaše očekávání?

První večer jsme viděli představení Garderobiér v divadle Bez Zábradlí. Hlavní roli ztvárnil Karel Heřmánek, který hru i režíroval, a garderobiéra hrál Josef Carda. Jedná se o podívanou do zákulisí jednoho divadla, kde se má uskutečnit již dvou sté představení Krále Leara, ale Sir, který Leara hraje a celý svůj život zasvětil divadlu, se už necítí tak jako za mlada a zrazuje ho jeho zdraví i paměť. Ale pomáhá mu jeho garderobiér Norman, který pomáhá Sirovi se vším, tak aby mohl znovu zahrát Leara.
Autorem hry je Ronald Harwood, který kdysi garderbiérem byl a to v Shakespearovské společnosti. Této zkušenosti využil a sepsal tak slavnou hru, jenž se dočkala celosvětového uznání v roce 1983.

Garderobiér byla panečku zvláštní hra. Chvilkama vážně smutná, chvilkama vtipná, ale to není to hlavní. Myšlenky ohledně této hry se mi už uležely v hlavě a stejně si stále nejsem jistá, jestli se mi líbila nebo ne. Nejvíce se mi líbil výkon Karla Heřmánka, který zahrál Sira moc dobře. A závěr hry jsem trochu čekala, ale i tak mě docela dostal a zkrátka ukazuje jisté lidské vlastnosti. Ale jinak to nebyla hra, která by mě dostala. Když jsem se o tomto představení bavila se spolužáky, měli jsme většinou stejně zmatené pohledy na věc. Nemůžu říct, že se mi ta hra líbila, ale ani nemůžu říct, že by se mi nelíbila.


A poslední hrou, kterou jsme v Praze viděli, bylo Zkrocení zlé ženy v divadle Na Vinohradech. Zde se v hlavní roli ukázal Filip Blažek a Andrea Elsnerová. Režie Juraj Deák. Autorem samotné hry je samozřejmě William Shakespeare.

Nedívala jsem se předem, kdo hraje v této hře, a tak jsem byla příjemně překvapená, když jsem viděla Filipa Blažka - toho herce mám fakt ráda. Hra měla pár modernějších prvků a bylo v ní i pár sexuálních narážek, nečetla jsem hru, takže nemůžu říct, co si tam přidali a co tam už bylo. Ale Shakespeare má spoustu různých her, které se různě liší (však ani nevíme, zda je všechny napsal on). Líbilo se mi když Filip Blažek přišel na jeviště a hudebníkům vytrhl noty, což vypadalo jako spontánní nápad, i když co víme - rozhodně to bylo takové vtipné obohacení hry. Jinak mě ale Zkrocení zlé ženy příliš nenadchlo, nemyslím tím výkony nebo zpracování, ale to bude tou samotnou hrou.

Na závěr. Nejvíce se mi tedy líbil Expres na západ, který mě naprosto dostal, a pokud budete mít šanci, tak určitě doporučuji na toto představení zajít. Ještě zde musím zmínit pár prohřešků, kterých se moji spolužáci v divadlech dopustili. Tedy někteří. Někteří spali, což je dost nevychované. Dovolila bych si to udělat v kině, kam jde celá škola a povinně se musíme dívat na nějaký film nebo být na nějaké přednášce. Ale v těchto divadlech? Ne, naprosto nepřípustné - tedy pro mě. Druhá věc je šeptání. Šeptání je navíc v divadle slyšet daleko více, takže ve výsledku vyjde nakonec nastejno, jestli šeptáte, nebo jestli mluvíte. No, tohle jsou asi dva největší prohřešky.

Konečně tu pro vás mám článek Právě v kinech, ještě není ani polovina měsíce, takže spoustu filmů teprve čeká na svoji premiéru. Na konci článku najdete tradičně seznam všech filmů, které jdou do českých kin, a netradičně se tu rozepíšu rovnou o čtyřech filmech, které mě zaujaly o něco víc.

Než jsem jela na koncert, chtěla jsem rozhodně sepsat tento článek, po koncertě jsem si myslela, že tenhle článek vůbec nesepíšu, a nakonec jsem tady a píšu ho. Minulý týden, 4. listopadu, měli v Praze koncert Twenty One Pilots a měli ho v Tipsport Areně. Původně měl být ve Foru Karlín, tam se to hodně rychle vyprodalo (já osobně měla lístek už tam), ale přemístilo se to tedy a to mě docela mrzí - chtěla jsem je vidět a slyšet v menším a hlavně jsem slyšela ne moc dobré věci o Tipsport, ale k tomu se ještě vrátím. Koncert byl v pátek a já do Prahy přijela ráno a kolem 12. jsem už čekala před halou.

Čekala jsem tam teda zhruba nějakých těch 8 hodin, plus ještě čekání uvnitř přímo před pódiem, ale to čekání za to vždycky určitě stojí. Dobré je, že to bylo začátkem listopadu, kdy ještě není taková zima - jo, bylo trochu mrazivo, ale dalo se to, určitě lepší než když byl koncert Imagine Dragons, na které jsem sice přímo nečekala, jen tak dvě hoďky, ale i to bylo horší než celé čekání na Twenty One Pilots.

Já jsem čekala u vchodu západ, vedle kterého jezdili hned náklaďáky a autobusy dozadu. A asi kolem 4. odpo jsme tam potkali i Jennu, tedy manželku Tylera. Někteří měli nějaké dárky pro Josha a Tylera, takže přímo ona jim je vzala. No a byla milá a usměvavá a taky se s námi vyfotila. Fotka je dost přesvícená a já stojí v té části, kde mají všichni jen bílý svítící obličej, ale co. Bylo to takové nečekané a příjemné překvapení během toho čekání.


Někteří fanoušci už tam čekali úplně od rána, a jelikož jsem jela na koncert sama, tak jsem se k jedné takové skupince přidala. Během odpoledne to bylo fajn, všichni seděli a tak, ale asi dvě hodiny před vstupem dovnitř, se všichni zvedli a už se mačkali ve frontě u vchodu, ne zrovna nejpříjemnější no. Ale dalo se, takhle bylo zase větší teplo :D

V 7 tedy už konečně pouštěli, šatna byla hned naproti vchodu, kde jsem čekala, takže jsem běžela do ještě prázdné šatny, hodila si tam rychle věci a spěchala do sálu. Byla jsem mezi prvníma v sále, ale i tak už tam bylo dost lidí a chtěla jsem být ještě blí k pódiu samozřejmě, ale co se dá dělat. I tak si myslím, že jsem chytla docela dobré místo.


Jako první vystoupil irský zpěvák Bry. Pár jeho písniček už jsem kdysi slyšela, ale moc mě nezaujaly, ale také to je/byl youtuber, kterého jsem sem tam sledovala. A musím říct, že koncert to byl super, hlavně lidi už při jeho vystoupení byli dost vyhajpovaní a plní energie. No a Bry byl vtipný a je to docela sympaťák, dokonce řekl i pár vět v češtině, což vždycky potěší.

Pak se asi hoďku čekalo na Twenty One Pilots, kteří začínali o půl 10. Čekání bylo fajn, jejich stage se připravovala za velkým šedým závěsem, takže do poslední chvilky jsme nevěděli, jak vypadá. Když začli hrát, tak dav se okamžitě začal mačkat dopředu a takhle namačkané to vydrželo až do konce, vlastně se ta namačkanost spíš víc a víc stupňovala.

Ale k samotné show. Jejich setlist z Prahy můžete najít >zde<, ten tu nebudu vypisovat. Jejich show je nabitá a má toho hodně co nabídnout. Střídají se dvě stage, Tyler se v jednom momentě objevil mezi sedícími diváky, několikrát se Tyler vydal i do davu (nad dav), taky tam hráli na podestách na bubnech a do davu taky vypustili velký balón. Bylo toho hodně a opravdu je, o co stát. Tuhle show prostě chcete zažít. Jediné, co to hodně kazilo, by zvuk, který prostě nebyl moc dobrý. Když Tyler mluvil (nebo předtím Bry), tak mu bylo ztěží rozumět - za tohle holt může Tipsport Arena, takže moje obavy ohledně ní se obohužel naplnily. Proto jsem si nebyla schhopná užít jejich koncert naplno. Každopádně bych na jejich koncert ještě někdy určitě chtěla, tentokrát za lepších podmínek.


A fotografie, které jsem v článku použila (až na tu s Jennou) jsou od Brada Heatona, který jim fotí celé turné. No, je to skvělý fotograf, jeho instagram najdete >zde<. A fotky z celého turné >zde<, jelikož v článku jsem použila jen fotky přímo z Prahy.