Já vím, že teď to může připomínat článek s fotkami podobný těm, které najdete na spousty fashion blogách, ale věřte, že další články s mými fotografiemi budou trochu jiného formátu - teď jde jen o to, že těch fotek, s kterými se s vámi chci podělit, je trochu víc, a takhle se to vejde do jednoho článku :)

Takže konec úvodu a konečně k těm fotkám - pod koláží vždy najdete popis jednotlivých fotek :)

Nedávno jsem se vás v jednom článku ptala, zda byste měli zájem o sepsání článku o tom, jak Belgičani byli u nás v ČR a někdo se přecejen ozval, tak jsem si řekla, že ho teda napíšu :) Snad se bude líbit.

Prvně naše třída jela na týden do Belgie, to bylo poslední týden v březnu a o této části jsem psala už v samostatném článku zde. A Belgičani k nám dojeli poslední týden v dubnu.
Dojeli v pátek navečer, měli dojet ke škole (já bydlím opravdu kousek od školy), takže jsem nepočítala s tím, že bych musela shánět nějaký odvoz, jelikož my auto nemáme, ale nakonec měli trochu zpoždění kvůli D1, takže museli zaparkovat jinde, o hodně dál a já na poslední chvíli sháněla odvoz (asi tak půl hodiny předtím), takže už tohle bylo trochu.. stresující, dejme tomu, ale nakonec se mi ozvala spolužačka, takže aspoň tohle se vyřešilo :) Mamka neumí anglicky, což bylo docela škoda, jelikož když jsem já byla tam, tak i s těma rodičema se dalo mluvit, ale co se dá dělat - tak jsem působila jako překladatelka. A ségra, ta se vůbec neangažovala. Každopádně večer jsme vyrazili ven spolu s celou třídou, do jednoho klubu na živou kapelu, ale i to se nakonec trochu zvrtlo a celý večer byl chaotický.
Teď přichází sobota a od tohoto dne bylo všechno naprosto v pohodě, už to nebudu rozebírat tak dopodrobna, ale řeknu vám, co byl ten oficiální program spolu s učiteli, jaký program jsme měli večer. Takže v sobotu jsme šli taky do školy, měli jsme tam prezentace o češtině, zkoušeli mluvit česky a taky prezentace o tom, co budeme celý týden dělat. A pak jsme se jeli podívat na hrad Buchlov, kde měli prohlídku hradu a taky jsme zavítali do zámecké zahrady v Buchlovicích, kde je to fakt nadherné.
V neděli byl pouze volný program v rodině, ta moje Belgičanka byla konkrétně se svým přítelem na oslavě, kterou pořádala rodina jeho Češky, mé spolužačky, takže já jsem místo toho měla volno a šla jsem na kafe s jinýma Belgičanama a spolužákama, ten den bylo fakt nádherně, vlastně celý týden, takže jsme seděli venku a bylo to moc fajn.
V pondělí byly opět prezentace ve škole - o České republice, o folkloru a hlavně o jídlo - byla totiž taky velká ochutnávka jídel, bylo to místo oběda - byl tam guláš, bramborový salát, řízky, utopenci, ale taky sladký koutek, kde byly vdolečky, koláče, borůvkové knedlíky a bylo toho fakt hodně, takže to, co nám zbylo, jsme nabízeli kolemjdoucím žákům a učitelům ze školy :) A po tomto obědě se šlo do města, kde měli Belgičani sami chodit po různých stanovištích a tam se dozvídali vždy něco o daném místě ve městě. A potom jsme ještě zašli na radnici se podívat. A po tomto programu jsme se většina domluvili, že zajdeme na stadion, vzali jsme volejbalové míče, pálky na baseball, ať si každý zahraje, co chce.
V úterý jsme jeli do sloupsko-šošůvských jeskyní, a pak do Brna.
Ve středu jsme navštívili Kroměříš - arcibiskupské vinné sklepy a zahrady - opět nádherné.
A čtvrtek byl den, kdy už odjížděli, tak dopo jsme šli akorát opékat špekáčky a zase jsme s sebou vzali různé míče.
Jinak k mojí Belgičance. Ta byla hrozně fajn, pohodová. Ale skoro veškerý čas trávila se svým klukem, kdykoliv to bylo možné, což se mi zdálo trochu přehnané, ale proč ne.. A pak, jednou jsme došli pozdě na místo srazu se třídou a kvůli tomu byla trochu naštvaná, přitom jsme tam pak čtvrt hoďky čekali ještě na ostatní. Ale kromě tohoto byla v pohodě, i když nemyslím si, že zůstaneme v kontaktu nebo tak něco, až tak jsme si asi nesedly, ale Belgičanku jsem vychytala dobrou :)
A teď k těm večerům, možná si dovedete představit, jak to probíhalo - vlastně podobně to bylo i v Belgii. Kromě jednoho večera, kdy byl takový odpočinkový den, v tu neděli, tak jsme každý večer šli někam do klubu nebo do takové vinárny u nás - spíš hospody možná. A byl to fakt fajn strávený večer. Zvlášť ten poslední, to byla dost párty :)


Jinak když napíšu pár vět o celé výměně. Určitě jsem ráda, že jsem do toho šla. Je to zážitek na celý život. Ráda jsem poznala Belgii, nové lidi, užila si skvěle strávenej čas. A pokud máte šanci se takové výměny zúčastnit, tak běžte do toho, jelikož takhle se dostat do zahraničí později, už nemáte šanci.

Po rozkliknutí obrázků se dostanete na celý článek

Takový trochu motivační článek 

 Taky na vás už přišla jarní únava? Tady je pár tipů, jak se jí zbavit.

A už přecházíme k outfitům, myslím, že je nemá moc cenu komentovat. Koho baví móda, tak si outfity rozklikněte a tam najdete i to, kde dané kousky sehnat.

Tak co, zaujal vás některý článek?

Příběh z prostředí ženské psychistrické léčebny, kam se dostane i mladá Susanna (Winona Ryder), jakožto zmatená náctiletá dívka.

NARUŠENÍ

GIRL, INTERRUPTED

Drama / Životopisný
USA / Německo, 1999
Ocenění: Oscar, Angelina Jolie (Vedlejší herečka)
více o filmu zde

Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé.

Susanna Kaysenová (Winona Ryder) je dívka, která se pokusila o sebevraždu, ale až s odstupem si to vůbec uvědomuje. Uvědomuje si, že je jiná, ale až tak jiná, aby se musela nechat zavřít do psychiatrické léčebny? Ať chce nebo ne, její rodiče ji k tomu donutí a jí je tam stanovena diagnóza - narušená osobnost, a co to znamená? To ani ona neví. Je přiřazena na ženské oddělení, kde potkává další pacientky - Daisy, Georginu, Polly a další, ale také dynamickou Lisu (Angelina Jolie), která této partičce dívek, tak trochu "vládne".

Angelina Jolie v roli Lisy je ta nejvýraznější věc, která vám z filmu utkví v hlavě, jelikož jsem si nemyslela, že bych si ji jako herečku v některém filmu mohla tak oblíbit. Angelina není zrovna jedna z mých nejoblíbenějších hereček, ale v tomhle filmu zahrála svoji roli, tak bravurně, tak uvěřitelně,... A je jasné, že si za tuto roli toho Oscara opravdu zasloužila.
Hlavní roli Susanny ztvárňuje Winona Ryder, a i když Susanna je hlavní postava, tak občas ji Lisa úplně zastiňuje, až tak, že mám pocit, že hlavní postavou je ona - což možná není na škodu, jelikož ona je podle mě hlavním prvkem tohoto filmu a to díky ní je tento film takový, jaký je, takový, že jsem si ho oblíbila a můžu říct, že jsem ho neviděla naposledy. Díky ní je také film, tak dramatickým a plný emocí.

Převážně se film odehrává v psychiatrické léčebně a nemá moc výrazný děj, spíš je plný myšlenek. Možná tento typ filmu někomu nevyhovuje, ale já mám ráda filmy, u kterých vás některé věty přimějí opravdu se zamyslet, zamyslet se nad vším, nad životem, tak celkově.

Tento film, podle mě, rozhodně stojí za zhlédnutí, jelikož možná některé z vás donutí se zamyslet.

Jak jsem psala, že film je plný emocí, tak také soundtrack je jich plný a já ho teď po zhlédnutí filmu musím poslouchat stále dokola. A to plný emocí celkově znamená - málem jsem si vyplakala oči, je to zvláštní, ale u tohohle filmu jsem plakala, i když se nic extra nedělo, jen z toho pocitu, z té atmosféry.

Rozhodně si myslím, že tento film za to zhlédnutí opravdu stojí, a pokud jste přečetli tuto recenzi, tak doufám, že se po tomto filmu poohlédnete.

Design #17 | stažená šablona, mnou upravená | Spokojenost: 90 % | 6. duben - 29. květen

u atomia v Belgii / u moře v Belgii / Belgičani a Češi spolu v Česku

časopis Pevnost / moje návštěva knihovna / kompletní série Hon

A co vy a minulý měsíc? Stalo se něco zásadního u vás? Nebo spíš další obyčejný měsíc?