Czech Julie

16:09

Recenze: Girl, Interrupted

Příběh z prostředí ženské psychistrické léčebny, kam se dostane i mladá Susanna (Winona Ryder), jakožto zmatená náctiletá dívka.

NARUŠENÍ

GIRL, INTERRUPTED

Drama / Životopisný
USA / Německo, 1999
Ocenění: Oscar, Angelina Jolie (Vedlejší herečka)
více o filmu zde

Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé.

Susanna Kaysenová (Winona Ryder) je dívka, která se pokusila o sebevraždu, ale až s odstupem si to vůbec uvědomuje. Uvědomuje si, že je jiná, ale až tak jiná, aby se musela nechat zavřít do psychiatrické léčebny? Ať chce nebo ne, její rodiče ji k tomu donutí a jí je tam stanovena diagnóza - narušená osobnost, a co to znamená? To ani ona neví. Je přiřazena na ženské oddělení, kde potkává další pacientky - Daisy, Georginu, Polly a další, ale také dynamickou Lisu (Angelina Jolie), která této partičce dívek, tak trochu "vládne".

Angelina Jolie v roli Lisy je ta nejvýraznější věc, která vám z filmu utkví v hlavě, jelikož jsem si nemyslela, že bych si ji jako herečku v některém filmu mohla tak oblíbit. Angelina není zrovna jedna z mých nejoblíbenějších hereček, ale v tomhle filmu zahrála svoji roli, tak bravurně, tak uvěřitelně,... A je jasné, že si za tuto roli toho Oscara opravdu zasloužila.
Hlavní roli Susanny ztvárňuje Winona Ryder, a i když Susanna je hlavní postava, tak občas ji Lisa úplně zastiňuje, až tak, že mám pocit, že hlavní postavou je ona - což možná není na škodu, jelikož ona je podle mě hlavním prvkem tohoto filmu a to díky ní je tento film takový, jaký je, takový, že jsem si ho oblíbila a můžu říct, že jsem ho neviděla naposledy. Díky ní je také film, tak dramatickým a plný emocí.

Převážně se film odehrává v psychiatrické léčebně a nemá moc výrazný děj, spíš je plný myšlenek. Možná tento typ filmu někomu nevyhovuje, ale já mám ráda filmy, u kterých vás některé věty přimějí opravdu se zamyslet, zamyslet se nad vším, nad životem, tak celkově.

Tento film, podle mě, rozhodně stojí za zhlédnutí, jelikož možná některé z vás donutí se zamyslet.

Jak jsem psala, že film je plný emocí, tak také soundtrack je jich plný a já ho teď po zhlédnutí filmu musím poslouchat stále dokola. A to plný emocí celkově znamená - málem jsem si vyplakala oči, je to zvláštní, ale u tohohle filmu jsem plakala, i když se nic extra nedělo, jen z toho pocitu, z té atmosféry.

Rozhodně si myslím, že tento film za to zhlédnutí opravdu stojí, a pokud jste přečetli tuto recenzi, tak doufám, že se po tomto filmu poohlédnete.