Někteří z vás možná vědí, že včera byl v Praze koncert Imagine Dragons, a ti, kteří mě sledují na instagramu nebo na fb stránce, tak vědí, že jsem se tam chystala i já. Předprodej lístků začal už v dubnu 2015 a já, abych měla jistotu, tak jsem si hned první den předprodeje běžela koupit lístek na stání u pódia.
Koncert byl v O2 areně a začínal ve 20 hodin, ale arena se otevírala už v 19:30, nebo tedy pár minut předtím. Dovnitř se člověk dostal docela rychle a vše šlo najít rychle, ale nejhorší byly šatny - tam jsem čekala asi hodinu jen abych si tam mohla dát bundu a tašku, teda mně to až tak moc neštvalo, ale některé to štvalo o to víc. Já byla pořád v euforii z toho, že na jejich koncert vážně jdu a nechtěla jsem si to ničím nechat zkazit.
Do samotné haly jsem se dostaly asi ve třičtvrtě na 8, takže skoro pár minut do začátku. Jako první vystupovala předkapela Sunset Sons, kteří hráli asi třičtvrtě hodiny a byli vážně dobří. Já si něco od nich poslouchala už doma a naživo jsou stejně dobře. Tohle je kapela, kterou si určitě zapamatuji.

i když jsem pár fotek vyfotila, většina se mi vymazala, tak jsem všude postnula aspoň tuto. ale většinu času jsem si hlavně užívala koncertu

A po nich už přišli Imagine Dragons. Opening probíhal za písničky Shots, která v tomhle podání zněla opravdu skvěle a od první minuty bylo jasné, že se bude jednat o nakopnutý a hodně energetický koncert. Koho by zajímal celý setlist, tak >zde<. Jinak já jsem měla dvě písničky, které jsem si přála slyšet naživo, I'm So Sorry, což se mi splnilo a byla to pecka, a Dream, tahle písnička sice nezazněla, ale chápu to, jelikož do tak rozprouděného koncertu a takto sestaveného setlistu by asi úplně nezapadala.
Za poslední rok jsem Imagine Dragons už neposlouchala tolik moc a jejich poslední album jsem sice slyšela mnohokrát, ale nebyla jsem do něho příliš zažraná, ale tenhle jejich koncert mě dostal zpátky na jejich vlnu.
Zazněla také jejich nejnovější písnička Roots, o které jsem si ze začátku nebyla moc jistá, jestli se mi líbí (když vyšla, ne když ji hráli), ale jakmile jsem ji uslyšela naživo - wow!
Pokud byste od téhle kapely čekali nějakou show a divadlo okolo, tak byste byli hodně na omylu - stačí jim jejich nástroje a zpěvákovi samozřejmě jeho hlas. A tohle naprosto stačilo. Sice ano, za nimi byl částečný vizuál, který skvěle dolaďoval atmosféru a samozřejmě světla hrají velkou roli, ale asi těžko to nahradí zpěv naživo. Day Reynolds je opravdu skvělý zpěvák a naživo zní ještě líp než na cédéčku. Navíc muzikanti na pódiu celou dobu působili strašně uvolněně a přirozeně a ze zpěváka sálala strašně pozitivní energie - nebo spíš, často se usmíval a zdál se upřímně potěšen publikem.

oficiální fotka, kterou dala kapela na ig a fb

Já jsem z celého koncertu ještě dost unešená a připadá mi jako sen, že jsem na něm byla i já. Jediné, co mě mrzí je, že ten koncert strašně rychle uběhl.