Původně měla mít série pouze tři díly, tím pádem by tato série byla trilogií, ale jak jistě víte vyšel i čtvrtý díl. Pojďme se vrhnout do recenze třetího a čtvrtého dílu tetralogie Odkaz dračích jezdců.

Eragon se účastní bitvy na Hořících pláních, konečně se mu naskytne příležitost, aby pomstil smrt svého nevlastního otce Gera, i když tato výprava za ra'zaky je velmi nebezpečná a Vardenové musí stále čelit nebezpečí ze strany Království. A proti Eragonovi se objeví mocný nepřítel.
V závěrečném díle na Vardeny a Eragona čeká ten nejmocnější nepřítel - Galbatorix.

Jelikož jsem tyto dva díly četla těsně po sobě, trochu se mně zamotaly do sebe a já nevím, kde končí třetí díl, a kde začíná ten čtvrtý - snad tedy nevadí, že jsem tyto dvě recenze spojila dohromady.

Začnu tím, že napíšu něco o hlavním hrdinovi - Eragonovi. Samozřejmě se i on s příběhem vyvíjí a dospívá, taky si ujasňuje některé věci. Eragona jako hrdinu mám sice ráda, ale pár věcí mě na něm přecejen štvalo - nejvíc asi to, že skládal sliby skoro všem, které potkal a to přitom říkal a věděl, že jezdec by měl být nezávislý - myslím, že těmito sliby si to dost pokazil a já ho za tahle rozhodnutí proklínala.
Dále Safira. Prostě dračice, která je hodně svá - sice dokáže porozumět lidem a celkem se do nich i vcítit, ale když na to prostě nemá náladu, tak se chová jako bezohledné zvíře, ale myslím, že právě proto ji mám hodně ráda.
V celém příběhu se samozřejmě setkáváme s hromadou postav, a proto máme některé šanci poznat více, některé méně, ale myslím, že tolik postav právě tomuto příběhu velmi prospělo.
Samozřejmě zde nechci vyzradit nic z děje, ale musím zde zmínit i můj názor na konec této série - s pár věcmi, co se týče konce, nejsem spokojená, ale jinak si myslím, že takovýto konec není špatný a navíc respektuju rozhodnutí Paoliniho jako autora.

Rozhodně jsem ráda, že jsem si tuto sérii mohla přečíst znovu, ale u Brisingra jsem měla zásek a už mě to moc nebralo, takže jsem se musela překonávat, abych to vůbec dočetla - což mě velmi mrzí. Nemyslím si, že bych se k této sérii někdy vrátila, ale pokud ji někdo ještě nikdy nečetl a chodí třeba ještě na základku, určitě by si tuto sérii měl přečíst. Protože tyhle knížky vám stejně už na furt zůstanou uvězněné v hlavě.

Tentokrát vůbec nevím, kolik mám dát hvězdiček - myslím, že tak kolem sedmi, ale ani tím si nejsem jistá.

Také se omlouvám, že tato recenze byla tak zmatená - je to tím, že jsem tyto knížky četla extrémně dlouho a také je to tím, že teď nemám na blog vůbec náladu. Ale přesto jsem tuto recenzi už musela sepsat.